Recenze: Noční hra - při téhle dospělácké zábavě možná půjde o život

Recenze: Noční hra - při téhle dospělácké zábavě možná půjde o život
Noční hra
Noční hra
Noční hra
Film se prostě povedl. Možná je ale škoda, že si ho Jonathan M. Goldstein a John Francis Daley také sami nenapsali. Protože scénář byl, vedle extrémně dobrého obsazení, sexy hudby a zajímavé režie, to nejslabší. A to přesto, že se snímek celkově skutečně podařil. Mohl však být ještě lepší.
V příběhu o skupině převážně obyčejných lidí převážně středního věku z převážně střední třídy, kteří zažijí naprosto nečekaně převážně neobyčejnou noc zahrnující honičky se zbraněmi, fingované i reálné únosy, prostřelené údy (nikoliv pohlavní) a řešení hry na vraždu, totiž scenárista Mark Perez zašel příliš hluboko do nerealističnosti. Snímek je tak místy groteskní, ale zároveň nešel dostatečně hluboko, aby z tématu vytěžil maximum absurdností. Jako se to povedlo právě Goldsteinovi a Daleymu v Šéfech na zabití. Noční hra má slušně našlápnuto, ale k úplnému rozletu nikdy nedojde. Jako by ji celou dobu někdo držel za …údy. Tentokrát ty pohlavní.
V hlavních rolích je sympatická dvojice Rachel McAdams a Jason Bateman (také se tak těšíte na druhou sezónu seriálu Ozark?). Bateman hraje opět postavičku ze své typické škatulky: neškodný dobrosrdečný chlápek, kterého všichni mají rádi, ale kterého také tak trochu podceňují. Ovšem jen než dostane šanci se opravdu ukázat. Jeho Max je taková mírně upravená kopie ušlápnutého Nicka Hendrickse z Šéfů na zabití. Rachel McAdams alespoň dostala ve své roli Maxovy ženy Annie možnost zazářit v několika scénách (imitace Pulp Fiction, tanec v hospodě, scény v okolí letadla), ale Max herecky nic nového Jasonu Batemanovi bohužel předvést neumožnil.

Trailer:

Noční hra
Ale hlavní hvězdou filmu Noční hra je bezpochyby postava policisty Garyho, Maxova podivného souseda. Kterého od té doby, co se Gary rozvedl se svou ženou, Max a Annie již nezvou na své páteční večery u deskových her. A film Noční hra pojednává právě o jedné takové herní noci, která se trochu zvrtne poté, co Maxe navštíví jeho pohlednější a bohatší bratr Brooks a navrhne lehce změnit průběh večera. Deskové hry jsou out, "murder mystery" hra je in. Brooks najal společnost, která vytváří realistické hry s detektivní zápletkou, a prý ta firma odvádí tak skvělou práci, že hráči někdy sami netuší, co je hra a co realita (člověk si u toho nemůže nevzpomenout na Fincherovu Hru.) Hlavně ale musí všichni hru utajit před otravným Garym, protože ten by se chtěl jinak také zúčastnit.
Celý ansámbl z Noční hry hraje dobře, ale je to právě Gary, který si snímek doslova přivlastní. Jeho (ač malá, ale nesmírně zajímavá) postava je tak skvěle načrtnutá a zahraná, že by si zasloužila vlastní film. Neodcházejte z promítání ani před titulkami nebo v jejich průběhu. Čekají vás totiž dvě doplňkové scény, jedna "mid credits" a jedna "post credits". A obě jsou vtipné a obě právě tak trochu doplňují něco k postavě Garyho a jeho životu. Byla by škoda, kdybyste o ně přišli.
recenze-nocni-hra-pri-tehle-dospelacke-zabave-mozna-pujde-o-zivot
Noční hra
Ale zajímavé postavy jsou i ostatní účastníci pátečního herního večera. Přihlouplý Ryan (Billy Magnussen), jehož specializace jsou mladé a ještě hloupější blondýny, a Kevin s Michelle, pár demonstrující zdánlivě dokonalé partnerství, které ale ihned na začátku hry čeká odhalení tajemství; jednoho z dvojice nepotěší a v průběhu filmu se z něj vyklube jedna z nejzábavnějších scén.
Spoiler: rozhovor o noci s Denzelem Washingtonem. 
A to je nejsilnější stránka snímku. Sympatické, své a dobře ztvárněné postavy. Díky kterým je divák ochoten přivřít oči nad místy, kde scénář najednou a zcela zbytečně přehání stupiditu Maxe a Annie
Spoiler: neskutečně debilně provedená operace průstřelu ruky)
nebo neschopnost zloduchů.
Spoiler: celý segment Bulhar v letadle.
K tomu hraje výtečná hudba, kamera působí moderně a svižně, film má příjemných 100 minut a šlape. Co víc si u crazy komedie přát? Jo, už vím. Naprosto tam chybí sex, erotika nebo něco vzrušujícího. Škoda. Ale i tak je to zábava sledovat.
Sharon Horgan
Noční hra
Co se mi na filmu nelíbilo? Slabší místa ve scénáři, který jako by se nemohl rozhodnout, jestli chce jít po linii "tomuhle všemu máme věřit, že by se opravdu mohlo stát a mohlo se stát právě takhle", nebo se vydat až za hranu do světa "wtf" momentů a propadnout grotesce, která sice bude působit zcela nerealisticky, ale stále vtipně. Výsledkem je, že někdy se Max a Annie chovají jako naprostí idioti, jindy mají ohromné štěstí na to, že se jako idioti chovají ti ostatní. A nejlepší je přijmout to všechno jako grotesku, které chybí pár dílků do opravdu zábavné jízdy, a neřešit jednotlivé twisty a trochu urputnou snahu o to, aby to všechno nakonec jaksi dávalo smysl. Plus jsem ve snímku nepotřebovala demonstrovat další "úroveň lidskosti" ve formě debat o plánování početí a pomalosti pohybu spermií. 
Co se mi na filmu líbilo?  Hudba Cliffa Martineze. To je ten člověk, co pár let dělal bubeníka Red Hot Chilli Peppers, aby pak přesedlal na tvorbu filmové hudby, kde začal soundtrackem k Soderberghovu Sex, lži a video (1989) a následně po dekády vyráběl kvalitu v podobě hudby k filmům jako Drive (2011), The Neon Demon (2016), Týpci a zbraně (2016), Contagion (2011), Spring Breakers (2012) nebo Traffic - Nadvláda gangů (2000). Martinez má svůj osobitý styl, elektronickou hudbu spoléhající často na syntezátory, která Noční hře dodává jinak postrádající sexappeal. A spolu s povedenou režií a zajímavou grafickou stylizací i videoherní nádech. Ač opět demonstrující značnou debilitu jedné postavy, líbila se mi scéna se psem a krví. A bavilo mě i vejco-rugby a malá role Michaela C. Halla (Dexter), kterému to v taktickém roláku nadmíru slušelo. 
Billy Magnussen, Sharon Horgan
Noční hra
Pro koho film je? Pro ty, kterým se líbila série Šéfové na zabití. A nevadí jim podívat se na umírněnější verzi z toho samého žánru. Přeci jen ten stejný rukopis je poznat. Pro fanoušky Jasona Batemana nebo pozadí Rachel McAdams (kterým v několika scénách roztomile kroutí na kameru). Pro ty z vás, co si oblíbili žánr crazy comedy a líbila se jim třeba ještě Pařba ve Vegas (2009). A pro ty, kteří se chtějí seznámit s nejnovější hvězdou filmové kategorie "soused podivín". A kdyby se na Oscarech objevila kategorie "best movie creep", tak sázím na to, že ji vyhraje právě Jesse Plemons za své skvělé ztvárnění Garyho ze sousedství.
Hodnocení: 80%
Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE