Recenze: Alibi na klíč. Co se stane, když lžete a podvádíte?

Sympatické na této komedii je, že tvůrci (především Philippe Lacheau, který film režíruje, spolunapsal a hraje hlavní roli) jsou si vědomi, že tenhle námět je už dnes notně obehraný, a nestaví svůj film zdaleka jen na této hlavní zápletce.

Totiž, na začátku filmu firma už existuje a má spokojené klienty. Zápletka začne až když se hlavní hrdina zamiluje to sexy děvčete, které nenávidí jakoukoliv lež a přetvářku - tudíž je nutno před ním zatajit existenci firmy. A dále vygraduje, když je hrdina pozván k děvčeti domů, a zjišťuje, že potenciální tchán je spokojeným zákazníkem Alibi.com, podvádějícím svou manželku. A to není zdaleka všechno.

Alibi na klíč (2017) není nic úžasného, ale má po většinu času takovou maniakální energii, že to skoro připomíná třeba Rybu jménem Wanda (1988). Včetně náhodného násilí na malých zvířátkách. A také včetně svěží politické nekorektnosti, sexismu, rasismu a xenofobie (nechybí migranti na lodích ani cikánský tábor). Plus, vzhledem k tomu, že tvůrci byli mladí, náhodné odkazy nejen na Krvavý sport (1988), Star Wars a Návrat do budoucnosti (1985), ale také na Assassin's Creed (2016).

A věc, které by si měli obzvlášť všimnout čeští scenáristé / dramaturgové: I když je zápletka úplně šílená a každou chvíli se stane něco totálně náhodného, většina toho má aspoň vzdálenou souvislost s něčím, co se stalo dříve. Jeden z mnoha případů: Aby hrdina mohl dokázat, že je v Africe (i když je ve Francii), musí se vyfotit se zebrou. Takže ji ukradne z cirkusu. O hodinu později se tentýž hrdina dostane náhodou do cikánského tábora, kde ho vřele přivítají a pak mu mimoděk sdělí, že za chvíli budou mít konečně k dispozici záznam z bezpečnostní kamery, na kterém bude vidět, který hajzl jim ukradl jejich zebru. Takže není nutné vymýšlet nový náhodný důvod, proč budou chtít cikáni hrdinu zabít. Není to rozhodně nic geniálního, ale je příjemné vidět, že tvůrci aspoň trochu zapojili mozkové buňky.

Film je titulkovaný (takže některé dialogové nuance jistě vzaly za své) a také pravděpodobně vyžaduje orientaci ve francouzské kultuře, protože jsem u několika menších rolí měl pocit, že humor má být v tom, že jde o nějakou (pro mě neznámou) celebritu, která hraje alternativní verzi sama sebe.

Takže, je to blbost, ale má to švih, odehrává se to převážně v atraktivním Cannes a dokazuje to, že k natočení ucházející komedie stačí dát si s ní aspoň trochu práce. Pokud umíte francouzsky, tak byste si asi měli ještě nějaká procenta připočíst.

Hodnocení: 60%