Recenze #2: Wind River je skvělá chlapská "romantika"

1. Ve filmu bylo místy herci Jeremy Rennerovi opravdu špatně rozumět. Což mi potvrdili i rodilí mluvčí. 

2. K ideálu mi ve scénáři jedna věc trochu přebývala. A to sice osobní trauma z minulosti hlavní mužské postavy, stopaře a lovce Coryho (Jeremy Renner). Které sice dobře fungovalo jako dodatečná motivace, ale pro mne tam vlastně nebyla třeba. Naštěstí je režisér filmu Wind River, Taylor Sheridan, natolik schopný scénárista, že tomuto traumatu věnoval velmi málo filmového času a obešel se i bez přílišného vysvětlování okolností či okatého znázorňování bolesti, které s sebou ta událost jistě přinesla. 

František Fuka ve své recenzi jako nedostatky (vedle jinými kritiky naopak oceňovaného výkonu Jeremyho Rennera) zmiňuje ještě kameru a střih. U kamery, kterou já osobně považuji za zdařilou, by se možná dalo argumentovat tím, že kameraman Ben Richardson je relativně mladý a dosud nijak zvlášť známý či mainstreamově oceňovaný tvůrce (což ho ale minimálně v mých očích nijak předem nediskvalifikuje, mně se jeho kamera líbí). Ale ohodnotit střih Garyho Roache, za Amerického snipera (2014) na Oscara nominovaného střihače, který je navíc posledních cca 20 let dvorním střihačem režiséra Clinta Eastwooda, jako nedostatečný, se mi zdá možná podivné. A to bez ohledu na můj subjektivní pocit, že střih zde fungoval dobře.

Vyprávěný příběh je relativně jednoduchý a Sheridan ho napsal i zrežíroval úsporně (ne nadarmo Mirka Spáčilová uvádí, že je to mistr oboru "ani slovo navíc") a ty skoro dvě hodiny udrží pozornost průměrného diváka právě i díky kvalitnímu střihu. Na který mimochodem kromě Sheridana a Roache dohlížel ještě výkonný producent Harvey Weinstein. A když Harvey navrhl 5 minut z filmu ještě vystříhat (zejména Coreyho minulost) a Jeremy Renner se obával, že tím jeho postava ztratí něco významného, ukázalo se to nakonec jako dobré rozhodnutí, což i sám Renner dodatečně potvrdil.

Když už jsem zmínila recenzi Mirky Spáčilové - osobně na snímku oceňuji ještě to, co právě na webu iDnes M.S. trochu vyčítá - ambice autora o zviditelnění fenoménu vysoké míry neobjasněné kriminality páchané na původním obyvatelstvu Ameriky. Na závěr uvedené informace o tom, že u tohoto demografika (indiáni) se snad jako u jediného nevedou příslušné statistiky o pohřešovaných, nepovažuji narozdíl od M.S. za zbytečné, neboť tento fakt byl překvapující i pro samotné tvůrce a z filmu tato informace sama o sobě nevyplývá.

Ale abych jen nesrovnávala. Za mě je Wind River důkazem toho, že Taylor Sheridan má před sebou nejen skvělou scénáristickou kariéru (o čemž ale snad nikdo, kdo viděl film Sicario nebo Za každou cenu, nemohl ani pochybovat), ale i režijní.

Film bych doporučila všem, kdo mají rádi například severská dramata. Také těm, kteří nepotřebují neustálý příval akčních, audiovizuálních impulsů (a o to víc si pak možná užijí ty dvě krásně načasované dynamičtější scény, které nám Wind River dopřeje) na to, aby se u něj bavili.

Snímek je vhodný také pro ty, kteří zažili v životě nějakou emoční ztrátu. Neboť nosným tématem filmu je vedle touhy po spravedlnosti a odplatě i truchlení a vyrovnávání se se ztrátou. A to velmi chlapským, drsným, vysoce koukatelným, nemoralizujícím a nepoučujícím způsobem. Který divákovi nevnucuje jednoduše zaškatulkované hrdiny. Naopak nabídne zamyšlení například i nad tím: "jak bych se na takovém míste zachoval já?" nebo "jak sám hodnotím ten čin?".

Ne nadarmo jsem ve své recenzi film s nadsázkou označila za "chlapskou romantiku". Která je opravdu skvělá a všem doporučím, aby tento film, právem na Karlovarském festivalu oceněný cenou diváků, viděli v kině. Když nic jiného, tak ty jízdy bílou krajinou na sněžných skútrech vypadají na velkém plátně prostě o mnoho líp než by působily třeba doma na počítači. Věřte mi. Sama jsem na Wind River v kině byla již dvakrát.

Hodnocení: 86%