Recenze: Pasažéři - příjemná televizní inscenace za 120 milionů dolarů

A v tuto chvíli musím upozornit, že reklamní kampaň tohoto filmu je opět založena na tom, že trailery naznačují zcela jinou zápletku, než ve filmu ve skutečnosti je! Takže to, co napíšu dál, je možná spoiler, ale kdybych nechtěl spoilerovat, nemohl bych vůbec napsat, že ve filmu hraje Jennifer Lawrenceová...

Takže, Chris Pratt se probudí, zjistí, že je na celé lodi jediný vzhůru, a že se všichni ostatní mají probudit až za 90 let. Loď není možno řídit, se Zemí se není možné spojit, hibernace znovu spustit nejde. Jedinou společnost Prattovi dělá robotický barman (Michael Sheen). Plynou měsíce, Pratt vyzkoušel všechno, co se na kilometrovém Avalonu vyzkoušet dalo, a začíná propadat šílenství.

Po roce už to nevydrží a probudí krasavici Jennifer Lawrenceovou, kterou vidí hibernovanou ve vedlejší rakvi. Předem si pečlivě prostuduje její materiály (takže ví, že jde o bohatou a sofistikovanou spisovatelku) a po probuzení jí zatají, že ji k životu přivedl on (a nikoliv porucha). Jeho záměrem je narafičit to tak, aby se do něj Lawrenceová zamilovala. Času na to bude mít dost. Pokud Lawrenceová náhodou nezjistí, že ji probudil schválně...

Od režiséra Mortena Tylduma se mi dost líbily jeho předchozí filmy Lovci hlav a Kód Enigmy (každý naprosto jiný). Takže jsem čekal, co předvede tentokrát. A předvedl opět něco jiného a dosti nečekaného!

Nevěřte traileru. Pasažéři nejsou hardcore tajuplná / akční sci-fi. Pasažéři jsou příjemná televizní inscenace, kvaitně napsaná a zrežírovaná, s kvalitními herci. Akorát že z nějakého bizarního důvodu tahle televizní inscenace stála 120 milionů dolarů a jsou v ní hromady drahých triků!

Všechna ta výpravnost je ale dost zbytečná a v rozporu s tím, že většinu filmu vidíme na plátně jednoho, občas dva lidi, kteří si povídají a voiceoverují. A funguje to velmi dobře, postavy jsou správně prokreslené a je to i překvapivě zábavné. Ano, různé Prattovy střety s absurditou barmana a ještě větší absurditou různých palubních systémů (jde o stoprocentně masovou komerční výpravu, ne o vědeckou) občas dosahují zábavnosti Stopařova průvodce po galaxii! (Což trailery z nějakého důvodu také tají.)

Takže jsem se v kině dobře bavil a patřičně jsem soucítil s oběma protagonisty, když přišla očekávaná krize. Ale začal jsem si uvědomovat, že takhle rozehraný příběh, ve kterém je hlavní hrdina vlastně strašlivý hajzl, buď musí skončit nějak hrozně černohumorově tragicky, nebo nějakým úplně dementním, z prstu vycucaným, akčním happy endem.

Bohužel, dočkal jsem se té druhé varianty.

Přibližně první dvě třetiny filmu jsem byl velice spokojen, jako je člověk spokojen, když se dívá na opravdu kvalitní, inteligentní, nápaditý televizní film (možná podle nějaké povídky od Lema nebo Asimova). Jediným rušivým elementem byla občasná přílišná bombastičnost výpravy a CGI orgií, protože pořád bylo jasné, že Tyldum mnohem lépe zvládá dialogové scény, než vizuální spektákl.

V poslední třetině se ale (poměrně rychle) vše zvrtne, objeví se další postava (Laurence Fishburne) a dočkáme se finále, které do značné míry popírá všechno to zajímavé z prvních dvou třetin a vypadá skoro jako parodie na ony první dvě třetiny. Dočkáme se něčeho mezi Cameronovým Titanicem a sovětskými hrdinskými filmy. Dočkáme se obrovské kosmické lodě, která v pustém vesmíru rotuje kolem své osy a když na ní vypadne napájení, její rotace se okamžitě zastaví. To je sice v pořádku v kontextu prvních dvou třetin filmu (kdy byla loď spíše pohádkovou rekvizitou než technickým zázrakem), ale není to vůbec v pořádku v kontextu závěrečné třetiny, kdy jde o vybuchující reaktory, odsávání přetlaku a nejvyšší oběti. Vůbec. Silně pochybuji, že budou diváci schopni se po hodině filmu takhle divně přeladit.

A nebo Tylduma podceňuji a ta závěrečná třetina opravdu byla parodie...

Hodnocení: 60%

P.S: Možná je nějaký rekord, že herec, který je v hlavních titulcích uveden na pátém místě (Andy Garcia), je ve filmu tři sekundy...