Retro recenze: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti aneb Tim Burton režíruje kostlivce a příšery v lunaparku

Sirotčinec je vpodstatě totéž, jako sídlo dr. Xaviera. Rozdíl je pouze v tom, že doktor v tomto případě nemá pleš, ale má prsa, a že se celé sídlo nachází v časové bublině, ve které zdejší mladí mutanti (v tomto filmu "Podivní") prožívají pořád dokola jeden den v roce 1943.

Jake se zdejšími Podivnými zběžně seznámí a musí hned řešit problém se "zlými Podivnými" (poznají se podle bílých očí), kteří ty hodné chtějí vyhladit a vede je Samuel L. Jackson, který se umí proměnit v kohokoliv.

FIlm vznikl podle stejnojmenné knihy (resp. knižní série) a je to na něm velmi patrné. Velmi patrné nepěkným způsobem.

Vzpomínám si, že jsem někdy kolem čtvrtého dílu vzdal filmovou sérii Harryho Pottera, protože jsem nečetl knihy (kromě poloviny první) a přestalo mi úplně dávat smysl, jak se vždycky někdo náhodně objevil, řekl nějaké nové magické pravidlo, provedl nějaké nové kouzlo a zase zmizel, na což pak bylo odkazováno v dalším dílu - a já si to měl všechno pamatovat. Nejen, že jsem si to nepamatoval, ale po osmi hodinách filmu mi to bylo všechno tak nějak jedno.

Sirotčinci slečny Peregrinové (2016) se podařilo dostat mě do víceméně stejného stavu už po hodině (má celkem dvě hodiny a kousek). K čemuž mu negratuluji.

Ve filmu je mnoho postav a většina z nich je nezajímavá. Včetně Judi Denchové, včetně všech záporáků (kromě hlavního Samuela L. Jacksona) a včetně slečny Peregrinové, která je ve filmu překvapivě málo, vzhledem k tomu, že je v jeho názvu. Například ta holčička, co má zuby vzadu na hlavě nebo ta dvojčátka s pytli na hlavách: Jsou ve filmu jen proto, aby při závěrečné bitvě svou speciální schopnost jednou použili. Jinak jen tak postávají v záběrech, nic důležitého neřeknou ani neudělají a jsou pro děj celého filmu zhola zbyteční.

Ale i ti Podivní, kteří jsou o trochu více charakterově prokreslení, jsou naprosto duté figurky, pouhé magické rekvizity, jejichž účelem je, aby v pravou chvíli použily svou super schopnost. Což často vyvolává otázky, proč tutéž super schopnost nepoužily na jiném místě filmu, protože tím mohly snadno vyřešit lecjaký problém... Příklad: Holčička dokáže dělat megavěci za použití vzduchu, ale nedokáže týmž magickým vzduchem udržet sama sebe u země a neodletět. Prostě úplně jako u horších dílů filmových X-Men.

"Syndrom Harryho Pottera" se projevuje především tím, že ve filmu se také cestuje časem, což má naprosto nepochopitelná pravidla, která se každou chvíli mění podle toho, co někdo řekne a co jsme do té chvíle netušili. Kdykoliv se může stát naprosto cokoliv. Tudíž asi už v tuto chvíli chápete, že ani něčí smrt nemá z hlediska děje pražádný význam.

Možná si teď říkáte: "OK, ale jenom 40 procent? Je to přece Tim Burton! Je to vizuálně úchvatné! Je to plné divných postaviček a hudby Dannyho Elfmana!" Tak především: Hudba není od Dannyho Elfmana, ale od nějakých dvou lidí, jejichž jména mi nic neříkala (a nemám potřebu ji poslouchat znovu). A k tomu dalšímu:

Je až neuvěřitelné, jak nezajímavý je film i z čistě vizuální stránky, obzvlášť s ohledem k námětu. Ano, ve filmu jsou věci, které asi ve scénáři zněly úchvatně a na storyboardech vypadaly ještě lépe, ale jejich realizace na plátně je sotva průměrná. Jak si mám vysvětlit, že film vrcholí soubojem zmutovaných dětí (!) a oživlé armády kostlivců (!!) se strašidelnými příšerami (!!!), všechno se to odehrává v lunaparku (!!!!) a všechno je to nezajímavá, nepřehledná, digitální nuda!!!!! Není to ani vzrušující ani zábavné a už vůbec ne smysluplné. Totiž, všichni pořád dělají úplně nesmyslné věci jen proto, aby ve filmu mohly být vizuálně zajímavé záběry a "překvapivé" zvraty. Ne proto, že by ty věci směřovaly k vyřešení problémů hrdinů. Závěrečná likvidace hlavního padoucha tudíž patří k nejdebilnějším likvidacím filmového padoucha v posledních letech. Buď jsem ji nepochopil, nebo hlavního padoucha zlikvidoval jeden z jeho poskoků omylem, protože riskl pravděpodobnost jedna ku dvěma...???

Výsledek není tak strašný, jako byly Temné stíny (protože se aspoň pořád děje něco úplně nepředvídatelného a mění se prostředí), ale kdybych nic nevěděl o tvůrcích, říkal bych si pravděpodobně po skončení Sirotčince něco jako "Proč tohle nenechali radši režírovat Tima Burtona, místo toho jeho neschopného imitátora? Ten by s tím slabým scénářem dokázal aspoň něco vizuálního udělat!"

Ale neudělal...

Hodnocení: 40%

P.S: Viděl jsem titulkovanou 2D verzi. V dabované a ve 3D to pravděpodobně bude ještě horší.

P.P.S: Lidé, kteří četli předlohu, si nahlas stěžovali, že film se od ní prý naprosto zásadně liší.