Recenze: Skiptrace - Jackie Chan to znovu zkouší u amerického publika

Po několika letech to Jackie vzdal, vrátil se na domovský čínský trh a opět slavil úspěch. Na stará kolena (nezapomínejme, že už je mu přes šedesát let) se to rozhodl za mořem zkusit znovu. Tentokrát ale s větší kontrolou nad projektem. Skiptrace proto vznikl v čínské koprodukci, natáčelo se v Číně a Mongolsku a Jackie film zajistil i produkčně. Na režijní stoličku byl navíc povolán veterán Renny Harlin, který nám kdysi naservíroval žánrové klasiky Smrtonosná past 2 a Cliffhanger. Příslib solidnějšího akčního filmu, než jaké Jackiemu dopřávali v Hollywoodu na přelomu nového tisíciletí, byl tedy na světě. Jaká je nakonec realita?

Napřed začneme tím, co bylo vždy na Jackieho hollywoodských filmech špatně. V domovské Číně se Jackie těší ohromné popularitě. A to tak velké, že je mimo jiné dva roky po sobě druhým nejlépe placeným hercem na světě. Na základě toho má vždy v Číně při natáčení filmů volnou ruku a může jednotlivé záběry opakovat donekonečna, dokud se mu nepovede scénu natočit tak, jak si představuje (a to někdy znamená i přes sto opakování).

V Hollywoodu přirozeně nikdo na nějaký dokonalý záběr nečeká. Když se nepovede natočit, tak se vše dořeší ve střižně. A tak zatímco v čínském filmu udělá Jackie nějaký kaskadérský kousek a vidíme ho v jednom záběru, o což je vše působivější, v americkém filmu je ten samý kousek sestavený z několika různých záběrů (a je tedy ve výsledku vlastně jedno, že ho Jackie dělá sám, protože se správným střihem by to naoko zvládl každý).

Zpátky ke Skiptrace. Na filmu je patrná jistá snaha o to, aby se film v akci blížil čínské produkci. Střih není zdaleka tak zběsilý, kamera se snaží co nejlépe prodat prostředí a usnadnit tak divákům orientaci v dané scéně. Jackie nicméně už není nejmladší a zdaleka si tudíž nemůže dovolit kousky, jako v době své nejlepší slávy. Akce je díky tomu po většinu času poměrně rutinní, občas ale přeci jen probleskne určitý závan starých dobrých časů (jako když například Jackie při boji v továrně využije obří matriošku). Skiptrace v akci nenadchne, ale ani neurazí. O výsledném dojmu proto do nemalé míry rozhoduje zbytek filmu. A tady padá kosa na kámen.

Základ je ještě v pořádku - v úvodu Jackie přijde o parťáka a jde mu o pomstu (a to tím způsobem, že si klidně zničí celou kariéru). Podobný osobní motiv je hnacím motorem řady klasických čínských filmů, v americkém podání je ale nepříjemně zrychlený. Než se začneme v zápletce orientovat, už se přenášíme do přítomnosti a hon na padoucha je v plném proudu. Čínské akční filmy obvykle disponují podstatně větším emocionálním zázemím. To se tu skutečně vybudovat nepovedlo.

Zbytek je pak klasická buddy-movie komedie, kterých v Americe natočil Jackie několik. Rozdíl je v tom, že Johnny Knoxville je výrazně slabší parťák než byli Owen Wilson a Chris Tucker. Když pak zhruba uprostřed filmu začne hrdinové v mongolské vesnici zpívat hit od Adele, nezbývá než se smířit s tím, že navzdory nemalému zapojení čínské strany, má Skiptrace blíže k Jackieho americké produkci. A ta (až na nápadité a choreograficky neskutečně zvládnuté Rytíře ze Šanghaje) nikdy nestála za řeč.

Skiptrace rozhodně není žádným velkým utrpením. Dívat se na film dá, sem tam nechybí nějaký slušný souboj nebo vtipný moment, celek je ale zcela zaměnitelný a vyjma jednoho momentu i zapomenutelný. Což je u Jackieho vždycky ohromná škoda, protože víme, že to umí podstatně lépe.

Hodnocení: 55%