Recenze: Mělčiny - žádná předělávka či restart Čelistí
Mělčiny jsou nejnovějším příspěvkem do podžánru "jedinec proti osudu" (viz např. Vše je ztraceno nebo Gravitace). Ve filmu se sice objeví několik dalších lidí, ale většinou jsou jen potravou / Deus Ex Machinou / symbolem traumatu z minulosti.
Většinu času Blake sama samotinká bojuje se žralokem a jinou přírodou.
Trailer:
Podobné filmy (odehrávající se v omezených kulisách s jedním hercem) vyžadují kvalitní scénář, kvalitní režii a kvalitní herecký výkon. Pokud je v nich něco, co se v reálu nedá zachytit (superinteligentní lidožravý žralok, vesmírná prázdnota), potřebují také bezchybné triky.
Mělčiny mají z výše vyjmenovaných aspektů pouze ty bezchybné triky. Žralok je super (pokud je vidět). Na druhou stranu, scénář, režie i herecký výkon hlavní představitelky mají k dokonalosti daleko. A všechno to spolu souvisí.
Hlavní problém spočívá pravděpodobně v tom, že film režíroval Jaume Collet-Serra, který dosud natáčel především poloakční poloblbosti s Liamem Neesonem (takové ty, co se vám všechny navzájem pletou). Umí videoklipově stříhat, umí udělat bububu, ale má velký problém s udržováním souvislého dramatického napětí a ještě více s psychologií postav.
V jeho režii si sice užijete dostatek zrychlených i zpomalených záběrů na ladné křivky hlavní představitelky a na litry krve, ale budete mít dost problém pochopit, o co se právě hrdinka snaží, jaké nebezpečí jí právě hrozí, nebo jak daleko od sebe vlastně jsou hlavní rekvizity a protagonisté. Nepomůže ani když Blake velmi debilně "nahlas přemýšlí", aby divák chápal, o co jí jde.
Hladina moře velmi stoupá a klesá úplně v rozporu s tím, jak se má blížit příliv a odliv (což má být zásadní prvek zápletky). Ze vteřiny na vteřinu se mořská hladina mění z naprostého klidu na vysokánské vlny a naopak. Ve zcela nepoškozené GoPro kameře je nalezen videozáznam, končící zničením této kamery (a obsahující v obraze "poskakující obdélníky" jako na magnetickém záznamu). A tak dále.
Efektní sekvence, jako surfování a jedení lidí, jsou ucházející, ale jakmile dojde na psychické strádání a vyrovnávání se s traumaty minulosti (čehož je ve filmu hodně), nedaří se.
Mělčiny jsou nesourodá směs Čelistí a Útoku z hlubin. Můžeme filmařům poděkovat aspoň za to, že nejde o oficiální remake / reboot Čelistí.