TV TIP: V zajetí démonů 2 – Návrat ke kořenům klasických hororů

Jeden z nejlepších hororových režisérů moderní doby nám přináší dlouho očekávané pokračování hororu podle skutečných udalostí a to V zajetí démonů 2. James Wan je jako hororový tvůrce výjimečný hlavně tím, že se v každém jeho filmu objeví scéna, o které budete dlouho mluvit. A to samozřejmě platí i o tomto snímku, na který rozhodně nezapomenete.

Jako v podstatě všechny Wanovy filmy, i V zajetí démonů 2 má neuvěřitelně silnou atmosféru, která vás od začátku naprosto pohltí, ať už prací maskérskou nebo uměleckou. V některých scénách je to doslova jako kdyby jste se koukali na překrásnou, ale přitom děsivou malbu.

Co bych vytknul je občas přehnaný styling duchů, jako je např. veliká a krvavá řvoucí tlama jeptišky. Chápu, že tím chtěl režisér dodat postavě větší hrůzostrašnost, ta by podle mne děsila i bez těchto "přidaných hodnot“.

Wanovy filmy mají svůj jednoznačný vizuální styl, ať už jde o kameru nebo color grading (barvení). Poznáte je okamžitě. To je další věc, která ve filmu vyčnívá. Na horor opravdu zajímavá kamera, co se týče úhlů záběrů, kompozice apod. Není to jak v ostatních hororech, kde vlastně ani pořádně nevíte, na co se díváte. Wan si velmi dává záležet na vykreslení prostoru.

V zajetí démonů 2 je návratem ke kořenům klasických hororů jako je např. Osvícení nebo Ti druzí (to ale splňují skoro všechny Wanovy horory). Jde o to, že jde v prvé řadě o příběh a jednotlivé podzápletky. Tak by to samozřejmě mělo být v každých hororech, ale bohužel v mnohých z nich jde pouze o to, aby měly co největší (a laciné) „Jump Scare“ scény, kterých mimochodem V zajetí démonů 2 nemá zrovna málo, a to bych považoval za menší mínus, ale ne všechny byly špatné, protože se bylo čeho leknout.

Čím to ale film nahradil, jsou již zmíněné (často až geniálně vypointované) hororové scény, jako např. moment s obrazem jeptišky, kde se Lorraine Warrenová (Vera Farmiga) ocitne zabouchnutá v místnosti právě s tímto obrazem. Režisér zde skvěle zkombinoval klasickou hudbu a umění se strachem a hrůzou. Podobně silných momentů je ve filmu několik. Na to, že se jedná o horor, je také ve filmu poměrně dost zvratů. To nemyslím nikterak špatně, dodává to filmu potřebné napětí. Jak už je u Wana zvykem, dokonce se i zasmějete, a to záměrně.

Herecký výkon Madison Wolfe jakožto malé Janet je pak přímo ohromující. Uvěříte jí naprosto všechno a pokud jste se dívali na originální záběry z toho případu, tak je až neuvěřitelné, jak Madison dokázala Janet ztvárnit.

Svět Eda a Lorraine Warrenových už se pomalu může přirovnávat k filmových sériím od Marvelu. To samozřejmě neberte doslova, ale není to úplně nepochopitelné srovnání. Pár bodů je společných – hlavní hrdinové, kteří mají určité schopnosti, vlastní svět (i když tento je reálný) a opakující se motivy. Tím mám na mysli např. proslulé muzeum manželů Warrenových, které je vždy na konci filmu a kde vidíte ony prokleté věci, které už jste mohli zahlédnout ve filmech V zajetí démonů i Annabelle. Dodává vám to tak chuť vidět víc a víc filmů s touto tématikou. Na to nebudeme muset dlouho čekat, jelikož sám Wan už nyní potvrdil další díl ze série V zajetí démonů.

Hodnocení: 80%

PS: Z manželů Warrenových žije již pouze manželka Lorraine. A „Crooked man“ byl cool.