Vaše články - Recenze: Ben Hur (1959) - Umění nestárne

Potřebuje stříbrné plátno, abyste si vychutnali nejslavnější akční scénu, která kdy byla natočena - závod čtyřspřeží, antickou obdobu formule 1. Diváky přitahuje ústřední téma pomsty, výrazný protagonista, který střídá prudce odlišné životní role, zvraty ve vztazích i milostný motiv pro citlivé duše v hledišti.

Napínavý děj kolem titulního hrdiny, mladého jeruzalémského knížete Judy z rodu Hurů, zpestřuje epická námořní bitva a prostupuje osud Ježíše Krista. Ouvej, náboženská propaganda! Kdepak, vyhne se jí decentní scénář a nápaditá režie geniálního Williama Wylera (Velká země, Funny girl, Nejlepší léta našeho života aj.). Neokázale nabízí paralelní příběh o tom, jak do časů římské agresivní vlády a drsného odboje vstoupil jiný, tehdy progresivnější pohled na jedince, jeho duševní svět a společnost. Ježíš se během tříapůlhodinové stopáže mihne čtyřikrát (poprvé v prologu jako mimino v Betlémě). Žádný záběr neukáže jeho tvář, ani jednou nepromluví. Hlavní postavy zprostředkují stěžejní myšlenky Kristova učení v míře únosné i pro militantního ateistu.

Kdo se chce odreagovat, soustředí se na dramatické vyprávění o Judově cestě za odplatou. Šperkuje ho fascinující hudba legendárního filmového skladatele Miklósze Rózsy (Žízeň po životě, Cid aj.) a bohatá, historicky věrohodná výprava. Opulentní davové a bitevní výjevy, adrenalinové dostihy, to všechno se točilo bez digitálních efektů. Představitel Judy Ben Hura, Charlton Heston na vteřinu nepřešlápl k patosu, falši, z dnešního pohledu nechtěné komice. Přitom jeho postava prochází úctyhodným fyzickým výkonem (závody v cirku zvládl bez dabléra) i emočními kotrmelci.

Občasné volnější tempo staršího snímku, statičtěji snímané dialogy jdou na účet odlišné filmové řeči, dnes budované na bezmála permanentním dynamickém střihu. Odpustit se dají matnější ženské hrdinky, to bývá v hraných snímcích časté. Námitky proti Judovu protivníku, Římanu Messalovi (Stephen Boyd), neberu: skutečně působivé padouchy aby pohledal! Když poměříte Wylerova Ben Hura s nevzrušivou televizní adaptací z roku 2010 (srovnání je fér, protože i TV tvorba může bodovat!), uvědomíte si „výškový rozdíl“…

Jsou filmy, na které druhý den zapomenete, a díla, která čelí běhu let. Uvidíte je jednou, utkví vám v paměti, vzdor dobovému vkusu a rytmu vyprávění. Podobají se uměleckým šperkům, které přece nepodléhají módě.

Hodnocení: 95%