Retro recenze: Orel Eddie - smích, lítost a slzy britského olympionika, který se zapsal do dějin

A tak malý Michael vyzkouší mnoho různých atletických disciplín a žádná mu nejde. Nakonec se soustředí na hry zimní, ani ve sjezdovém lyžování ale nemá zrovna moc štěstí a ani talentu. Většina lidí by to už dávno vzdala, ale Michael takovým měkkotou není. Jeho poslední šancí jsou skoky na lyžích, a to především díky tomu, že v Británii není moc skokanů s olympijskými ambicemi. Vlastně tu nejsou žádní. Rozhodne se učit od nejlepších, a tak opustí rodnou zemi a na vlastní pěst vyrazí do Alp. Chvíli pozoruje skokany v akci, pak si vleze na můstek a rozjede se. Po několika bolestivých pádech si uvědomí, že to bez trenéra asi nepůjde. Tedy pokud se chce olympiády dožít. Na scénu tedy vstupuje Bronson Peary (Hugh Jackman), údržbář zimního střediska, rváč a pijan, ale i bývalý skokan na lyžích, kterého kdysi vyloučili z amerického olympijského týmu. Bronson urputného a neodbytného skokana-samouka vezme pod svá ochranná křídla a začne jej učit nejen skákat na lyžích, ale také jak skákání přežít. Michael vstoupí do dějin jako Orel Eddie.

Smích, lítost a slzy. Tři slova, která naprosto přesně vystihují tento životopisný film. Pokud máte rádi snímky, u kterých se zasmějete, prožijete strasti hlavního hrdiny a v některých případech možná i uroníte nejednu slzu, pak je sportovní novinka režiséra Dextera Fletchera právě pro vás.

I když se po většinu filmu hlavnímu hrdinovi Michaelu (Egerton) - později Eddie "Orel" Edwards - smějete, tak s ním budete vždy soucítit. Zjistíte, že jediné, co potřebujete, je láska a odhodlání k tomu, co chcete dělat. Už nyní mohu prohlásit, že je Orel Eddie opravdu krásný film, u kterého nemusíte nijak zvlášť přemýšlet, ale zato vás atmosféra filmu naprosto pohltí.

V mnoha sportovních filmech jsou špatně rozfázované dějové skoky, kdy se např. hlavní hrdina stane příliš brzy světoznámým nebo zkrátka ztrácíte pojem o tom, co se kdy a jak stalo. Tento problém Orel Eddie opravdu nemá. Už od začátku máte výborně načasovaný příběh a momenty, které se opakují v průběhu filmu až do konce (například Eddieovy neustálé noční výlety na autobusovou zastávku, jelikož už jako malý se chtěl dostat na olympiádu).

Pokud nejste fanoušci sportovních filmů, nevadí. V tomto snímku nejde tak úplně o sport jako takový, ale spíše o nádherný příběh o splněném snu jednoho odhodlaného tvrdohlavého kluka. Tudíž se nemusíte bát, že byste filmu neporozuměli kvůli neznalosti sportu. A to je velké pozitivum.

Po herecké stránce je to asi takto: jeden nejmenovaný český kritik napsal, že Egertonovi (Edwards) nesedí"„tlemící se jelimán". Stačí se podívat na záznamy z té doby (ale i z dnešní, kterých je taky dost) a uvidíte, že Eddie se takto opravdu choval. Tudíž já osobně si myslím, že Egerton se své role zhostil velmi dobře. Jackman jakožto Branson Peary, Egertona báječně doplňuje a oba tak vytváří zapamatovatelnou filmovou dvojici.

Tato dvojice funguje díky na první pohled rozdílným povahám obou charakterů. Na jedné straně Branson jakožto bývalý skokan na lyžích a drsňák, který má mírné sklony k alkoholismu, díky čemuž to v životě nedotáhl nijak daleko. Na té druhé nadšený Eddie, který je často Bransonův naprostý opak. Je to takový snílek a pro některé lidi i "blázen" v jednom. I když se mu třeba všichni smějí, tak Eddie má stále sebevědomí, svůj jasný cíl a nikdy se nevzdává, což se úplně o Bransonovi říci nedá.

Ve finále ale zjistíte, že jsou si oba blíž, než se může zdát. Třešničku na dortu tomu dává Warren Sharp (Christopher Walken) v roli bývalého trenéra Bransona. Ten ho zklamal svým hledáním pravdy na dně sklenice a nedostatkem odhodlání, a proto ho v minulosti Warren z týmu špičkových skokanů vyhodil. Warren je zároveň vzorem pro Eddieho.

No jo, ale co je na tom pravdy? Opravdový Eddie Edwards jakožto veliký fanoušek tohoto filmu řekl, že pravdivých je zhruba jen 5%. Divíte se? Nejste sami. A co např. Branson Peary nebo Warren Sharp? Fiktivní postavy. Branson Peary je údajně sestaven ze dvou trenérů, kteří Eddieho učili. Ve skutečnosti měl Eddie též sestru. Ale o to tady přeci nejde. Film je nadsázka a tak by se to mělo brát. Tvůrci vás dopředu upozorní, že film je pouze inspirovaný skutečnými událostmi, a tudíž není třeba dělat vědu z historických faktů. Hlavní je, že je dobře zpracovaný a dojemný.

Film je zasazen do 60. až 80 let. Po technické stránce to tedy tak i vypadá a to myslím v dobrém slova smyslu. Jak styl svícení, tak i barvy jsou zvoleny tak, aby film připomínal starší sportovní snímky jako např. Kokosy na sněhu. Hlavního hrdinu si někdo může přirovnat k Forrestu Gumpovi. Ale rozhodně se nebojte, že by vás film nudil svým vizuálem, to určitě ne. Orel Eddie pouze vrhá dojem klasického sportovního bijáku, ve skutečnosti je natočen moderně, ale tak, aby vás zasadil do atmosféry 80. let. Dále jsou ve filmu i opravdu stylové a filmařsky vymazlené momenty, na které nezapomenete.

Přece jen je tu jedna věc, kterou bych technické stránce vytknul, a to občas nedotažené CGI efekty při pádech. Ale to je jen taková drobnost.

Závěrem bych chtěl říci, že se jedná o opravdu dobrý film, který vás nejen neurazí, ale v mnoha případech i nadchne.

Hodnocení: 85%

Zajímavosti: Eddie Edwards už se později kvůli zpřísnění pravidel lyžařské asociace nikdy na žádnou olympiádu nedostal. Eddie se dále proslavil také tím, že natočil hudební klipy ve finštině, ač finsky neuměl.

Poznáte herce v ikonických siluetách? I. část