Recenze: Odebrat z přátel - originální a napínavě natočený horor
Že by si s nimi duch mrtvé chtěl něco vyřídit?
Jak vidíte už z poměrně netradiční "fotografie z filmu", horor Odebrat z přátel se snaží o něco poměrně inovativního: Kompletně celý film je totiž natočen jako jeden nepřerušený záběr na desktop Apple laptopu, u kterého sedí hlavní hrdinka (nikoliv ta zabitá). Pokud hlavní hrdinku (nebo kohokoliv jiného) uvidíme, je to vždy jen na obrazovce jejího laptopu: Na Facebook fotkách, na YouTube, na Skypu a tak dále.
Takový nápad je jistě ambiciózní a může se různými spektakulárními způsoby podělat. Proto jsem byl příjemně překvapen, že tento film (spoluprodukovaný mj. Timurem Bekmambetovem) funguje mnohem lépe, než jsem doufal.
Především je potěšitelné, že tvůrci věděli třeba co je to LiveLeak.com, správně zreplikovali chování všech webů a většiny aplikakací, a podařilo se jim vytvořit něco, co skutečně vypadá, jako kdybychom 80 minut sledovali desktop typické americké teenagerky.
Obzvlášť pro starší diváky bude tento film značně odcizující, neboť nebudou vůbec stíhat sledovat, co hrdinka ve všech těch oknech a záložkách dělá, proč a jak navštěvuje ty webstránky, co znamenají všechny ty nápisy, ikony a zvukové signály, a tak dále. Zcela běžně se ve filmu děje, že hrdinka někde surfuje nebo si čte e-mail, a současně s tím diskutuje po Skypu. Znamená to, že pokud neumíte anglicky a budete muset číst čeké titulky, budete v tom mít docela slušný hokej (což není výtka proti českým titulkům, jsou přeloženy velmi dobře, včetně odpovídajícího českého net-slangu), LOLWTFPYČO.
Trailer:
Přiznám, že nejzajímavější pro mě byl začátek filmu, kdy je hezky realisticky zachyceno, jak dnešní průměrně inteligentní a průměrně vzdělaná mládež komunikuje a využívá moderní techniku (což opět bude starším divákům připadat jako scény z pekla).
Dosti zábavné jsou i první projevy "ducha", který se začne objevovat jako nezavěsitelný Skype kontakt, pak začne psát na Facebook messenger z účtu mrtvé, pak začne obětem měnit HTML kód ve stránkách a nakonec jim začne likvidovat i tlačítka "zavři okno", tedy musí se docela slušně vyznat v interním fungování windows maganeru. Pro mě to bylo příjemně zábavné, ale nedivil bych se, kdyby při tom spousta lidí cítila přesně tu správnou plíživou hrůzu, o kterou tvůrcům šlo (pomáhají tomu i téměř podprahové zlověstné zvukové efekty). Tedy palec nahoru!
Oběti (asi půl tuctu děcek ve skupinovém Skype hovoru) se nejdříve snaží trochu pátrat a s "duchem" bojovat, ale pak se postupně stanou jeho bezmocnými obětmi. V této fázi filmu konečně uvidíme oněch celkem asi 10 sekund něčeho opravdu brutálního, ale především se všichni hrdinové změní v bezmocné hysterky, které na sebe pořád jen ječí a brečí, což mě dosti brzo začalo tak iritovat, že bych je rád zabil sám. Chápu, že je to film, ale přišlo mi opravdu trochu příliš přitažené za vlasy, když oběť internetového ducha jde na ChatRoulette.com a tam začne hzstericky křičet na náhodné Ukrajince, aby jí pomohli...
O žádný zázrak tedy nejde, ale na druhou stranu oceňuji, že se povedlo takhle rizikovou myšlenku natočit TAKHLE slušně (opravdu jsem to nečekal), a minimálně polovinu filmu jsem se opravdu dobře bavil a nemohl se dočkat, co bude dál.