Recenze: Malá z rybárny - burtonovský půvab, na který neberte své děti

Výtvarná podoba, kdy všechno a všichni vypadají odpudivě (doufám, že záměrně), má jistý burtonovský půvab. Animace ale není nic moc. Většině postav se nehýbe žádná část obličeje (některé mrkají), v mnoha scénách se pohybují různé věci, které by se pohybovat neměly (protože na ně někdo omylem při animaci sáhl) a skloubení klasické stop-motion animace s digitální vodou má velmi, velmi proměnlivou kvalitu (jako kdyby různé záběry kompozitovala různá studia).

Nic z toho ale nevadí tolik, jako značně slabý scénář. Ten vychází z původní, tragické verze pohádky, kterou updatoval takovým způsobem, že přestala dávat smysl (i ten pohádkový).

Andersenova pohádka je o tom, že víla od čarodějnice získá nohy a možnost žít na souši výměnou za svůj hlas. Ve filmu už od začátku Malá s rodiči a dvěma sestrami žijí na souši, nemají problém zde dýchat, chodí vzpřímeně (na svých viditelných rybích ocasech) a prodávají ryby v rybárně (zajímavé je, že některé ryby zabíjejí a prodávají, zatímco jiné ryby jim chodí jako kamarádi hrát na taneční zábavu). Malá se zakouká do veksláka / majitele nevěstince a chce se mu více líbit, proto si nechá od čarodějnice přičarovat nohy výměnou za své krásné vlasy (které jí jsou jen mírně zkráceny, takže vlastně jen změní účes).

Malá se tedy (s nohama) vydá za vekslákem, začne pracovat u něj v bordelu a souložit s ním (vidíme její bradavky!), ale vekslák ji přestane milovat.

Načež přijde největší WTF zvrat, kdy rodina Malé jde za čarodějnicí a dohodne s ní, že se Malá může vrátit domů, pokud veksláka zabije. Pokud ho nezabije, umře. Jednak není důvod, proč by se s čarodějnicí mělo řešit nějké vracení domů - Malé stačí pouze popojít o dvě ulice z nevěstince do rybárny. A za druhé - jak to, že její rodina bez ní rozhoduje o tom, co ona musí nebo nemusí a uzavírá za ni nějaké smlouvy?

Také je možné, že to mělo být trochu jinak, protože některé části filmu jsou méně pochopitelné.

Totiž, žádné postavy ve filmu nemluví (jen různě hekají a nesrozumitelně mumlají), takže dost často není jasné, o co komu jde (vzhledem k tomu, že postavy mají téměř nulovou mimiku). Film má ovšem vypravěče (Oldřich Kaiser), který občas věci naopak strašlivě polopaticky vysvětluje a de facto divákovi nařizuje, co má cítit. Je to skoro pořád: "A pak měla Malá velkou radost, vždyť kdo by také neměl radost, když... (opakuje to, co jsme před chvílí viděli)". Nebo naopak: "A pak byli rodiče velmi smutní, bylo jim líto, že... (opakuje to, co jsme před chvílí viděli)." Neustále nám na plnou hubu říká věci, které by v kvalitnějším filmu měly divákovi dojít samy, na základě toho, jak se postavy na plátně chovají.

Mám takovou teorii: Domnívám se, že film měl být původně zcela beze slov, ale pak někomu z tvůrců došlo, že je naprosto nepochopitelné, co se v něm děje, a dodatečně přidali ty strašně polopatické komentáře. Je to jen teorie, netvrdím, že to tak bylo, ale rozhodně to na mě tak působilo.

Takže co s tímhle filmem? Rozhodně, za žádných okolností nedoporučuji, aby na něj chodily děti (a netuším, jestli ho tvůrci na děti cílili, nebo nikoliv). Většina postav vypadá strašidelně a odpudivě, chybí jakýkoliv humor (naopak nechybí nevěstinec a špína) a závěrečná pointa je "Nebojte se jít za svým srdcem a zamilovat se do grázla, třeba to u vás, na rozdíl od Malé víly, dopadně dobře" (takhle explicitně to Kaiser řekne).

Osobně nemám problém s tím, že je animovaný film depresivní, oceňoval jsem námahu animátorů (jistě nebyla legrace to vše rozhýbat a natočit), a občas se mi nějaký výtvarný nápad docela líbil. Po stránce děje a postav je ale tohle dílo katastrofálně nezvládnuté.

Hodnocení: 40%