Recenze: Constantine - komiksový klasik ve velkém vtrhl do televize

A neměl to od začátku jednoduché. Přestože filmová adaptace s Keanu Reevesem nemálo upravila body předlohy (hardcore fanoušci nesli těžce především změnu barvy vlasů), byla ceněná pro dokonalé vystižení samotného charakteru. Reevesův Constantine byl oním správným cynikem, jehož kadenci kousavých hlášek vyrovnala jen míra cigaretového kouře.

Seriál se nemůže chlubit hvězdou v hlavní roli (o Mattu Ryanovi jste pravděpodobně nikdy neslyšeli), ani působivými obrazy z Pekla (televizní rozpočet má své limity). Přesto se jí povedlo zdánlivě nemožné - daří se jí vykreslit hlavního hrdinu přesně v takových barvách, v jakých je třeba.

Ryan do role Constantina naprosto hladce vklouzl a aniž by vykrádal Reevesův styl, zvládl vytvořit podobně silnou a charismatickou figurku.

Škoda jen, že se seriál tak dlouho hledal, což by ho mohlo stát druhou sezónu (zatím potvrzena nebyla). Tvůrci zpočátku úplně nevěděli, o čem vyprávět, díky čemuž dokonce museli přetáčet finále první epizody, neboť se na poslední chvíli rozhodli vyměnit hlavní ženskou postavu. Zmatený se jevil i přístup. Případy jsou od začátku morbidní a často velmi krvavé, v prvních dílech byl ale John maximálně v blízkosti cigaret, případně jsme ho viděli "zrovna típat". Nedej bože, aby si skutečně zapálil, či vydechnul kouř! Tenhle přístup naštěstí postupem času upadá (v posledních dílech už je to "stará dobrá fabrika") a i jednotlivé případy s každou další epizodou sílí.

Televizní John Constantine tak udělal to nejlepší (a zároveň to nejhorší), co mohl. Začal nemastně/neslaně, aby zrál jako víno. Je otázkou, kolik ho vlažný start stál diváků, kteří poté již bojovníku s démony nedali druhou šanci. Jedno je ale jisté - dát by jí měly. Navzdory jistým omezením se nakonec povedlo vytvořit televizní show hodnou své kultovní předlohy.

Hodnocení 1. série: 80%