Recenze: Kód Enigmy přináší řemeslnou preciznost, skvělé herce, chytrý humor a hypnotickou hudbu

Film režíroval jistý Morten Tyldum, který před pár lety natočil velmi vydařenou černohumorovou adaptaci severské detektivky Lovci hlav (2011) a stává se tudíž režisérem, na kterého si budu dávat pozor, neboť má veliký talent natočit i průměrné scénáře působivým způsobem.

Kód Enigmy (2014) mi hodně připomínal Ficherův film The Social Network (2010), což samozřejmě myslím jako velkou pochvalu. Alan Turing je v něm (stejně jako Zuckerberg) člověk, který je ctižádostivý génius, egoista a současně sociopat, jehož vůbec nezajímá, jak na jeho společenskou neohrabanost bude reagovat okolí. Je obklopen několika "blízkými", kteří mu (skoro) rozumí a celá jejich parta je zcela mimo chápání okolního "normálního světa". To vše skoro stejně jako v Social Networku.

S Fincherovým filmem má Kód Enigmy společnou také svou řemeslnou preciznost, skvělé herecké výkony, nečekané množství kvalitního chytrého humoru (když se svět nerdů střetává s normálním světem) a hypnotickou hudbu (Alexandre Desplat).

Je jasně patrné, že v zájmu lepšího dramatického fungování je mnohé ve scénáři upraveno a neshoduje se to s historickou skutečností (například Turing a "odhalený špion, který ho vydírá" se ve skutečnosti nikdy nesetkali), s čímž ale nemám nejmenší problém. Tohle není historický dokument.

V ženských kruzích (i v heterokruzích) bude jistě velmi vyzdvihován Cumberbatch v hlavní roli, ale bude to nefér k ostatním. Velmi dobře fungují i vedlejší postavy, například Mark Strong jako agent MI6 nebo Charles Dance jako admirál, který má celý projekt pod palcem, jsou oba lahůdkoví. Nakonec nejméně zajímavá je Keira Knightleyová jako geniální luštitelka a pozdější Turingova snoubenka, která je pouze adekvátní a zhola ničím nepřekvapí.

No a teď po vší té chvále také pár drobných záporů:

Scénář není úplně dokonalý. Párkrát skáče vpřed i vzad (takže se ocitneme na chvíli v Turingově dětství a na chvíli v poválečných letech) a snaží se všechno velmi osudově skloubit, což ne vždy úplně vychází (přestože si historické zkušenosti výrazně upravuje podle svých potřeb). Například původní název "Imitation Game" má odkazovat jednak na původní Turingův test a jednak na to, že Turing musí "imitovat heterosexuála", aby ho nezavřeli. Ve filmu je nám tato paralela vtloukána do hlavy poněkud neohrabaně a celkově musím říct, že linie "i když jsem gay, mám právo na život" je mnohem předvídatelnější a méně zajímavá, než linie "jsem geniální sociopat". Rozhodně není "nevydařená", ale zaostává za ní.

No a pak jsou tu technicko / logicko / matematické podzápletky. Scénář se snaží je předložit divákovi tak, aby byly pro každého pochopitelné, ale tím vznikají přílišná zjednodušení a logické lapsy, které dle mého názoru musí přijít divné každému, kdo při filmu dává pozor a pamatuje si, co se říkalo o několik scén dříve (aniž by jakkoliv studoval skutečné historické materiály o strojích Enigma):

Vždy v noci přestanou platit staré německé kódy a jsou vydány nové (luštitelům samozřejmě neznámé). To znamená, že luštitelé mají vždy jen omezené množství času na odhalení aktuálního denního kódu, v noci přijde vždy celá jejich snaha vniveč a ráno mohou začít zase od nuly. Potud je to OK. Ale když pracuji na proto-počítači, jeho účelem je automaticky, opakovaně a rychle (tedy dříve než za den) odhalit správný kód z libovolné zakódované zprávy, pak mě přeci toto denní omezení vůbec nezajímá - mohu klidně analyzovat měsíc starou zprávu mnoho dní a pokud mi to pomůže odhalit správný algoritmus (nikoliv konkrétní kód, ale algoritmus k jeho získání, o což jde), znamená to, že tímto stejným algoritmem mohu pak hravě získat kód k jakékoliv jiné zprávě! Přesto se luštitelé i po zprovoznění svého monstrpočítače stále chovají stylem "Sakra, je půlnoc, takže zase všechnu práci vyhodit, fuck this".

Luštitelé tvrdí, že "pár zpráv z Enigmy už rozlouskli podle četnosti výskytu písmen v textu", což funguje pouze u primitivních šifer, kde je písmeno P1 vždy nahrazeno stejným písmenem P2 (např. "E" se vždy zakóduje jako "X" a při luštění je pak podezřelé, že v zakódovaném textu je mnoho "X", z čehož se vyvodí, že to asi je "E", protože "E" je v češtině nejčastější). U Enigmy ale nic takového fungovat nemohlo. Když Enigmou zakódujete text "EEEEEEEEEE", vypadne z ní řetězec 10 různých znaků. (Vyzkoušejte si to například zde)

Němec, vysílající každé ráno hlášení o počasí, zapomene na začátek zprávy přidávat pět náhodných znaků (jak mají všichni Němci rozkázáno, aby ztížili dekódování), takže každá jeho zpráva začíná stejnými znaky "6 HODIN" (potud OK). Následkem toho ale (film tvrdí) každá jeho zakódovaná zpráva začíná stejnými znaky "CILLY", což je nesmysl. To by se mohlo stát pouze pokud by zapomněl každé ráno změnit šifrovací kód.

Nejlepším mozkům Británie trvá několik měsíců, než jim dojde, že se v mnoha německých zprávách pravděpodobně bude opakovat slovní spojení "Heil Hitler".

A opět platí: Není to nic extra závadného, Tyldum dělá režijní zázraky abyste se nad těmito drobnostmi nepozastavovali, ale ještě o trochu vypilovanější scénář by neškodil. Pokud vás celá záležitost zajímá z algoritmického hlediska, stránka na Wikipedii je rozsáhlá a fascinující. Pro šťouraly viz také zde.

A tajná zpráva pro dnešní den: Zsno yhtb h cx k gdrt 2003 stapa gdowdkdg, oyxhixa yhtb, ot Zpit Qtrzxchpatdkp bp higphct ktazdj egsta.

Hodnocení: 90%