4. týden-kinopremiéry: Vzpomínka na Lincolna, Charlese Dickense a Billyho Wildera
Lincoln (2012) Stevena Spielberga pojednává o největším životním rozhodnutí Abrahama Lincolna, prezidenta, který se zasadil za zrušení otroctví v USA. Těžko říct, zda by první republikánský prezident našel se svými stranickými kolegy 20. a 21. století společnou řeč. Ale to je jedno. Nám jde o film, kde na sebe strhává pozornost jedinečný Daniel Day-Lewis.
Herec nominovaný na Oscara má s filmy zaměřenými na americkou historii poměrně dost zkušeností. Zahrál si v Ganzích New Yorku (2002) a neméně kvalitním snímku o zrodu naftařského průmyslu v USA Až na krev (2007). Lincoln nicméně může Day-Lewise učinit nesmrtelným. Režisér Spielberg promine. I když i on je na Oscara nominován.
Lincolnovi ovšem dáváme "pouhých" 60%. Proč? Řemeslně je snímek prvotřídní, nechybí v něm ovšem onen americký patos a poněkud nudné dialogovky. A ne každý návštěvník kina je americkým patriotem hrdým na svého 16. prezidenta. Recenze snímku si přečtěte zde.
Mládeži nepřístupno (2013) nás poněkud zklamalo. Snímek plný hereckých hvězd, za jehož vznikem stálo jedenáct režisérů, je zábavou tak leda pro otrlé diváky nebo večírky, ke kterým patří ujeté filmy. Otrlí diváci se budou ale v tomto případě poněkud nudit a ujeté večírky se budou muset obejít bez dáms
ké společnosti. Humor si v tomhle snímku totiž témata nevybírá, nepřekročí však kontury lidského těla, což je poněkud škoda. Halle Berry, Anna Faris nebo Richard Gere by si zasloužili nosnější látku. Nezapomenutelný je ale každopádně Gerard Butler v roli trpaslíka. I když ani ten není pohlavního humoru ušetřen. Mládeži nepřístupno hodnotíme 60%.
A teď něco pro milovníky historických románů spisovatele Charlese Dickense. Snímek Nadějné vyhlídky (2012) vypráví o jedenáctiletém sirotku Pipovi, který najde útočiště u tajemné ženy s tváří a výstředností Helen Bonham Carter. Ta má mladou chráněnku, do níž se Pip nešťastně zamiluje. To ale není všechno. Léta plynou, Pip se stěhuje do města a bohatne, na krásnou Estelle ale zapomenout nedokáže. Svou někdejší lásku vyhledá, to, co se o ní a její výstřední vydržovatelce dozví, ovšem vyvolá sled velmi dramatických událostí.
Nadějné vyhlídky jsme neměli možnost vidět, z dostupných materiálů je každopádně cítit, že jde o poctivou dobovku s kvalitními herci. Nevíme sice jak se tvůrcům podařilo adaptovat poměrně objemnou Dickensovu knihu do pouhých dvou filmových hodin, ale to je téma na další debatu. Recenze si přečtěte zde.
No a na závěr tu máme obnovenou premiéru klasiky Billyho WilderaSunset Boulevard (1950). Film o filmu, chtělo by se říci suše. Kdo neviděl, neví, o co přišel. Nelidskost a odosobněnost filmového světa v nekompromisním podání Billyho Wildera. Návraty nemusejí být jen nostalgicky krásné, ale i pravdivé. A co se tématu týče - nadčasové. Recenze filmu najdete zde.