A začneme pěkně zostra, na diváky totiž bude uvržena Kletba z temnot (2012). Režíroval ji seveřan Ole Bornedal a do jedné z hlavních rolí obsadil Jeffrey Dean Morgana. Ten si láme hlavu nad tajuplnou krabičkou, která na jeho dceru uvrhne děsivou kletbu. Horor Kletba z temnot oplývá důmyslně budovaným napětím, což ocení nejeden fanoušek žánru. Snímku dáváme 60%, recenze si můžete přečíst zde.
Když už jsme se dotkli té duchařiny, tak tu máme trošku odlehčenější animovanou zábavu v Hotelu Transylvánie (2012). Tomu vévodí samotný Drákula, který má problémy s tvrdohlavou dcerkou Mavis. Mladá upírka se zamiluje do kluka z masa a kostí, což se Drákulovi protiví stejně jako krucifix nebo kvalitní česnek z českých zahrádek. Ano, co do příběhu je to klišé, nějaký ten dobrý vtípek ovšem čekat můžete. A bát se vaše děti u Hotelu Transylvánie nebudou. Což lze brát jako bod k dobru. Snímek hodnotíme 50%, recenze najdete zde.
Režisér Tomáš Vorel je svérázný člověk. Přesvědčil nás o tom kultovním snímkem Kouř (1990), Skřítkem (2005), ve kterém se nemluvilo, nebo (anti)civilizační komedií Cesta z města (2000). Na tu autor navazuje snímkem Cesta do lesa (2012), kde se pojídají kouzelné houby, myslivci střílejí krásné srnce a lesníci vyvracejí stromy z kořenů. A dojde tu i na jeden milostný románek "divoženky" a vegetariánky Anyny (Anna Linhartová) a masožravého myslivce Ludvy (Tomáš Vorel Jr.). Nejednou se protiklady přitahují, což vyvolá celkem solidní pozdvižení. Vorlova poetika není pro každého, kdo ale přistoupí na režisérovu hru, nebude z kina odcházet s prázdnou. Cestě do lesa dáváme 60%, recenze si můžete přečíst zde.
Liam Neeson se vrací ve filmovém pokračování 96 hodin: Odplata (2012). V předchozím snímku mu unesli dceru. A on se za to pomstil nevídanou krutostí. Teď se pro změnu mstí únosci, kteří přišli o své syny. A tak to tentokrát neschytá "jen" Neesonova filmová dcera, ale též manželka. Že ne všechna pokračování úspěšných filmů půjdou ve šlépějích svých předchůdců, o tom vás přesvědčí 96 hodin: Odplata. Špatná režie akčních scén, to je, co z téhle slibné akční podívané bije do diváckých mozků. Jednoznačné zklamání, které coby producent zaštítil věhlasný Luc Besson. Filmu dáváme 50%, recenze si můžete přečíst zde.
A teď něco z českých luhů a hájů. Dokument Karel Reisz, ten filmový život (2012) pojednává o jednom z našich nejslavnějších režisérů, Karlu Reiszovi, který se chytil za oceánem. V očích české veřejnosti žil ve stínu slavnějšího Miloše Formana, dokumentární film si ovšem Karel Reisz po zásluze zaslouží.
Do kin míří i "famácký" Tambylles (2011), dramatický snímek vyprávějící příběh mladého muže, který se po návratu z vězení snaží začlenit zpátky do společnosti a "normálního" života. Povede se mu to? To vám neprozradíme. Slibné to nicméně je už proto, že byl Tambylles uveden na festivalu v Cannes.
A teď se trošku uvolníme, ale ne tak úplně. Hasta la Vista! (2011) přináší tragikomickou linii ne nepodobnou prcičkovské sérii. Jenže tenhle snímek je dílem Belgičanů a hlavní role sexuchtivých kamarádů ztvárnili tři invalidní mladíci. Bez nadhledu a sebereflexe se to tedy neobejde. Naštěstí je snímek věcný a prost přehnaného sentimentu. Recenze filmu Hasta la Vista! si můžete přečíst zde.
Ne, ne, ještě nekončíme. Dále v kinech uvidíte německý dokumentární hit 4. revoluce (2010), který se u nás promítá dva roky od jeho uvedení u našich západních sousedů. Na dokumentu je unikátní, že si nevystačí s mapováním energetických možností dneška, ale předkládá i možná řešení do budoucna. Což ukazuje celé Německo tím, že se zříká jaderné energetiky.
No a nakonec je tu jedna libůstka, dnes 4. října budou totiž kina od 19:00 v přímém přenosu a HD kvalitě uvádět živé divadelní představení z Divadla Járy Cimrmana České nebe (2010). "Tenhle kus, co hrajem vám..." před dvěma lety zrežíroval Ladislav Smoljak. Bez toho se už ale budete muset obejít. Odešel... do českého nebe.