Olga Špátová se v dokumentu Největší přání podívá na zoubek první "demokratické" generaci

Olga Špátová využila jedinečnou možnost porovnat ve svém novém filmu hodnoty mladých lidí s hodnotami dvou předchozích generací. Pracovala totiž i s archivnímizáběry z let 1964 a 1989 ze stejnojmenných filmů svého otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty. Protagonisty předchozích dokumentů osmadvacetileté režisérky a kameramanky byly často výrazné osobnosti kulturního a společenského života, jako například Jan Kaplický, Karel Gott, písničkářka Radůza nebo Miloš Forman. Ve svém novém filmu Největší přání se Špátová věnuje naopak své generaci – zachycuje studenty z iniciativy Inventura demokracie, točí i s dvacetiletou vězenkyní odsouzenou za vraždu, rodinou z romské osady, těhotnou kominicí nebo ženou bojující s rakovinou. Svá největší přání ve filmu vyslovují i světové uznávaný dirigent Jakub Hrůša nebo populární zpěvačka Aneta Langerová (níže na fotce).

Jan Špáta natočil filmy Největší přání I. (1964) a Největší přání II. (1990) v historicky zlomových okamžicích této země  - v šedesátých letech a v posledním roce totalitního režimu. V obou jeho dokumentech protestovali jeho protagonisté proti totalitnímu režimu, toužili po lásce a svobodě. Druhý díl Špátova filmu končí demonstrací 17. listopadu 1989 na Národní třídě.

„Natáčení svého filmu jsem zahájila přesně dvacet let poté - 17. listopadu 2009 ve vzpomínkovém průvodu z Albertova na Národní třídu. Přála jsem si vytvořit obraz své generace a vyslovit tím svůj názor na ni. Za základní životní témata mladých lidí považuju touhu poznávat, ale i bezradnost v pochopení světa a nalezení svého místa v něm. Nejdůležitější charakteristikou mladého člověka je neumlčitelnost jeho ideálů a všudypřítomná touha po lásce. Jsem vděčná, že jsem mohla navázat na tátovu inspiraci a film mu nakonec i věnovat,“říká Špátová.

Největší přání (2012) uvede do kin společnost Aerofilms 20. září tohoto roku.