Deppova hvězda je sice od dob prvních Pirátů z Karibiku na extrémní výši, ale ani to neznamená, že by měl herec ve všem volnou ruku.
Tím teď nemyslíme, že by ho snad někdo odmítl do svého filmu. Tak bláhový zřejmě není žádný z hollywoodských producentů. Jde o to, že se Depp v poslední době objevuje převážně v drahých filmech. Kde jsou ty časy, kdy idol střídal áčkové blockbustery s nenápadnými, ale o to zajímavějšími nízkorozpočtovými filmy. Tahle doba už je zřejmě nenávratně pryč. Novým "drahým" projektem měl být The Lone Ranger, adaptace v Americe populární (a u nás prakticky neznámé) westernové ikony.
Projekt si vzali na bedra společně s Deppem Jerry Bruckheimer a Gore Verbinski, neboli trio, které stojí za prvními třemi díly Pirátů z Karibiku. Jeden by očekával, že v tu chvíli studio padne na kolena a bude trojici prosit, aby svůj megafilm co nejrychleji dala dohromady. A tady se rýsuje pověstné "ale".
Špatně rozdané karty
| Walt Disney Studios
Důvodů, proč studio v případě The Lone Ranger cuklo a projekt není zdaleka v takové fázi vývoje, jak by si tvůrci představovali, je hned několik. Částečně za to může Bruckheimer, jehož pověst hitmakera výrazně oslabily filmy Princ z Persie a Čarodějův učeň. Obojí v zámoří propadlo (Princ utržil 90 milionů, Čaroděj dokonce jen 60) a i když nebyly tržby ze zbytku světa nejhorší, na zacpání všech děr to rozhodně nestačilo.
Druhým důvodem je opatrnost v případě westernového žánru. Depp s Verbinskim si ho lehce ošahali v Rangovi a snímek zdaleka nenaplnil očekávání studia (čtvrtmiliardové tržby jsou dnes pro animák skoro výsměch). A polínko do ohně přidali i Kovbojové a vetřelci, kteří aspirují na jeden z nejvýraznějších finančních průšvihů roku. Samozřejmě můžeme namítat, že Rango pohořel díky nevhodné propagaci (rozhodně nejde o film pro děti, jak se snažily inzerovat reklamy) a Kovbojové s vetřelci prolítli zkrátka proto, že nejsou moc dobrý film. Podobné „rozumové“ výmluvy ale nikoho v Hollywoodu nezajímají. Klíčová je jednoduchá rovnice: obojí je western a obojí udělalo svým tvůrcům vítr v peněžence. Tudíž za to může western.
Čím dál větší oči
Jistým podstatným problémem je i samotná nesoudnost rozpočtů, kdy už se snad ani nikdo nesnaží, aby film stál nějakou rozumnou cifru. Těch filmů, které letos putovaly do kin s rozpočtem převyšujícím 150 milionů dolarů, bylo až nezdravě mnoho. Něco takového nemůže fungovat věčně a u Disneyho si to nejspíš sami uvědomili, když jim na stole přistála nabídka The Lone Ranger s masivním rozpočtem 275 milionů dolarů. S něčím takovým už si ani tak velké studio nechtělo zahrávat a projekt se proto lehce odkládá, dokud se nepodaří cifru seškrtat.
Co vy na to? Mají hollywoodská studia v honu za hity utrácet horentní sumy, nebo by tu měla být snaha o šetření na správných místech? My fandíme nějakému rozumnému střetu. Už kvůli tomu, aby netratil samotný divák.