Ivan Trojan pátrá Ve stínu padesátých let

Temné období roku 1953 si žádá odpovídající formu, proto se režisér David Ondříček (Šeptej, Samotáři, Grandhotel) rozhodl pro něco, s čím česká kinematografie nemá příliš mnoho zkušeností - krimi Ve stínu natáčí ve stylu filmů noir. "Miluju Hitchcocka, jsem velký fanoušek jeho filmů Psycho či Okno do dvora, ostatně v Dejvickém divadle jsem inscenoval jeden z jeho raných anglických filmů Třicet devět stupňů," vypočítává syn slavného kameramana. "V našem filmu ale cítím i jistou inspiraci Stanley Kubrickem, Blade Runnerem či filmem Sedm. Ve stínu má všechny náležitosti žánru: dva protivníky, osamělého hlavního hrdinu, femme fatale i pochmurné počasí," směje se David Ondříček. Jedním dechem k tomu ale dodává, že bychom neměli čekat film anglosaského původu, ale spíš film noir v jeho evropském vydání prostě proto, že ho netočí Američané, ale Češi, Poláci a jeden Němec.

"Od počátku jsme usilovali o to vytvořit velký evropský projekt, na němž by spojili síly zástupci kinematografií středoevropského regionu," říká už tradiční Ondříčkův spolupracovník, producent Kryštof Mucha. "A to jak v oblasti financování, tak i v hereckém obsazení a nejužším štábu." A to se nakonec povedlo. Za kamerou stojí například polský "princ temnoty" Adam Sikora.

Německého herce Sebastiana Kocha čeští diváci znají především jako jednoho z hlavních hrdinů oscarového snímku Životy těch druhých. Koch se rozhodl zůstat české krimi věrný navzdory tomu, že natáčení kompletně připravené na loňské jaro bylo pár týdnů před první klapkou zrušeno. "To je v současnosti evropské kinematografii poměrně časté," nediví se držitel německé Zlaté kamery v kategorii nejlepší herec, "těsně před natáčením se prostě ukáže, že z toho velkého balíku pořád jistá malá suma ještě chybí a natáčení se odloží, ostatně to samé se mi stalo i letos - od dubna jsem měl v Německu točit velký film, ale protože ještě chybí dvě stě tisíc, nic se - aspoň zatím - točit nebude."

A proč vlastně na českou nabídku kývl? "Líbil se mi příběh, líbil se mi scénář a hodně silně mě oslovila doba, ve které se odehrává," říká Sebastian Koch. "Po hororu s nacistickou okupací přichází další horor, ti lidé museli mít obrovskou sílu všechno tohle vydržet a přišlo mi dobré postavit jim tímhle filmem pomník," říká Koch a Ivan Trojan s ním souhlasí. "Náš příběh je příběhem smyšleného člověka, ale protože tuhle dobu pořád tak úplně dobře neznáme, třeba se nakonec ukáže, že někdo takový opravdu žil a třeba ještě žije,"  říká čtyřnásobný držitel Českého lva. V následné debatě pak Sebastian Koch několikrát zmíní jméno Milady Horákové, české političky, kterou komunistický režim po zinscenovaném procesu v roce 1950 nechal popravit. "Její příběh mě mimořádně zaujal, je neuvěřitelný," neskrývá svůj obdiv a pohnutí Koch.

Jedna z vyklizených budov Českých drah nedaleko pražského Obecního domu se pro potřeby filmu proměnila v sídlo pražské kriminálky. Právě teď se tu mohutně slaví. Povýšení přímého nadřízeného kapitána Hakla (Ivan Trojan) do funkce plukovníka. Zatímco Pánek (Jiří Štěpnička) září štěstím, přizvaný východoněmecký expert na židovskou tematiku, major Zenke (Sebastian Koch), je poněkud nečitelnou figurou na šachovnici. Proč do Prahy vlastně přijel? A co skrývá jeho minulost? Hakl tuší, že dost možná právě tudy vede cesta k vyřešení původně celkem banálního případu jednoho vykradeného zlatnictví.

Martin Myšička, majitel čerstvé nominace na Českého lva za Občanský průkaz, hraje ve filmu policejního fotografa. "Není to sice velká role, ale za to jde o jednu z mála opravdu kladných postav," směje se. K dobru pak dává zkušenost vlastní rodiny s nástupem komunistů k moci. "V únoru 1948 jim znárodnili malou továrničku i se všemi konty, v březnu po nich chtěli, aby ze svých kont zaplatili daně. Vůbec je nezajímalo, že konta jim mezitím znárodnili a že tudíž nemají absolutně z čeho platit, takže tenhle "dluh" museli dalších deset let splácet," říká Myšička. Měnová reforma, jeden z tušených vrcholů filmu, podle Myšičky do této logiky zapadá: "Nejdříve okradli bohaté, a když zjistili, že jim to nestačí, prostě okradli všechny."

"Jako režisér jsem měl dvě přání: 1) začínat začátkem a točit pokud možno chronologicky, 2) střídat pět natáčecích dnů se dvěma dny volna," vypočítává Ondříček. "Samozřejmě se mi ani jedno nesplnilo," usmívá se trpce. 1) Točí se na přeskáčku - po pražských exteriérech a interiérech budou následovat židovské lokace v polském Walbrzychu a polské Lodži, přičemž natáčení v květnu vyvrcholí v barrandovských ateliérech. 2) Točí se systémem šest natáčecích dnů, jeden den volna, což především pro Ivana Trojana, který téměř každý večer hraje v divadle, představuje při dlouhých natáčecích směnách enormní zápřah.

"Ivan je zvyklý odevzdávat maximum, tak mám strach, aby nám nezkolaboval, jako se mu to už stalo svého času při natáčení Václava," nezastírá obavy o Trojanovo zdraví režisér. Kýžený den volna je totiž v Ivanově případě iluzorní. "Během minulého volna jsem se drtil německý dialog, který se Sebastianem máme, zítřejší volno budeme se Sebastianem trénovat rvačku, která se mezi námi ve filmu strhne, a příští volno budu muset trénovat další, ještě delší německý dialog, který mě čeká," vypočítává Trojan. Se smíchem ale hned dodá: "Aspoň že nebudu muset každý večer dojíždět do divadla, až budeme točit v Polsku."

Snímek se původně jmenoval Ve stínu koně, ale tvůrci nechtěli, aby byl jejich projekt zaměňován se seriálem České televize Znamení koně, proto na koně v názvu nakonec rezignovali. Do kin dorazí česká noirovka v únoru 2012, přičemž ještě před jejím dokončením se podařilo uzavřít se společností Bleiberg Entertainment smlouvu na její celosvětové uvedení. Reálně se tedy zdá, že by mrazivé jaro Československa roku 1953 mohlo ve světě opravdu někoho zajímat.

Přičemž Ivan Trojan má radost ještě z jedné věci: "Po dlouhé době uvidíme v českém filmu skutečného hrdinu, někoho, kdo je schopen velkých obětí. Pouta se mi líbí, jsem rád, že vznikla, ale náš film divákovi přece jen nabídne větší šanci ztotožnit se s hlavním hrdinou. Je to stará škola, zkušený kriminalista a chytrý chlap, který se domnívá, že pokud půjde po důkazech, nemůže nikdy prohrát, pak ale narazí na určité meze, kdy pochopí, že pokud si chce zachovat nějaké svědomí, musí se utkat s mocí."