Týrání dětí z Kuřimi inspirovalo známý horor. Dospělá žena se v něm vydávala za holčičku

V Sirotkovi, který před dvěma lety obdržel pokračování s podtitulem První oběť, se adoptovaná Esther pokouší ukořistit náklonnost podezřívavé matky (Vera Farmiga), následně svádí nic netušícího otce (Peter Sarsgaard) a v průběhu šikanuje své dva nové sourozence. Vše se uzavře drsným zúčtováním, tak jako v každé druhé hollywoodské šabloně. Těžko uvěřit, že skutečný případ byl ještě mnohem šílenější a méně pravděpodobný.

Barbora Škrlová se narodila do nepříznivých podmínek, matka měla problémy s alkoholem a záhadný otec Josef, jehož dosud neobjasněnou roli v pozdějším případu nelze brát na lehkou váhu, je dle pozdějších svědectví manipulativním člověkem a vůdcem české odnože sekty připomínající Hnutí Grálu. Náboženské motivace nikdo nepotvrdil a skutečné záměry tehdy jednatřicetileté Barbory, která roku 2005 okouzlila matku dvou dětí Kláru Mauerovou, zůstávají rovněž záhadou. Klára se ženy ujala v domnění, že jde o dvanáctiletou Annu z Norska. V tom podvodnici pomohla Kláry sestra Kateřina, která s ní dokonce falšovala lékařské zprávy a vytvářela „terapeutický program“ pro její dva syny, Jakuba s Ondřejem, kteří Aničku přirozeně neměli v lásce.

Terapie spočívala v ponižování, mučení i sexuálním zneužívání, na němž se podílelo nejméně pět příbuzných v Kuřimi a také na chatě ve Veverské Bítýšce. A s nimi s největší pravděpodobností také Barbora, která později u soudu vystupovala jako nic nechápající oběť. Chlapce přivazovali pomocí pout do klece, kde žili ve vlastních výkalech, pálili je cigaretami, mlátili a dokonce z nich odřezávali kůži. Pravda vyšla najevo shodou náhod díky sousedovi, jenž si na noční hlídání vlastních dětí pořídil shodnou kameru, jakou Klára používala pro kontrolování svých zubožených potomků. Omylem chytil sousední signál a zavolal policii.

Děti předali do pečovatelské služby Klokánek, kde Aničku/Barboru nemohli vyšetřit. Při pokusu o přiblížení začala ječet a záhy prchla na dánský konzulát a poté do Norska, kde navštěvovala základní školu jako třináctiletý Adam. Oholila si hlavu, ňadra stáhla páskou a divadlo úspěšně hrála několik měsíců, než ji v lednu 2008 dopadli a převezli do České republiky. U soudu jí vyměřili pětiletý trest odnětí svobody, Klára dostala devět a Kateřina deset let. Barboru po čtyřech letech propustili, zaručilo se za ni občanské sdružení Šalamoun, jež jí rovněž sehnalo utajené bydliště v Brně.

Žena trpící tzv. hypopituitarismem vykazuje dětské chování, nosí s sebou plyšového medvídka a vzhledem k diskutované roli otce, jehož podle soukromého detektiva Josefa Kolínského poslouchala na slovo, možná z dlouhodobého hlediska je především obětí. Pochyby však pro web E15 vyjádřila soudní znalkyně Růžena Hajnová, která Škrlovou zkoumala a stojí si za tím, že je aspirantkou na Oscara za hlavní ženský výkon. Podle ní navíc odsouzená žena vzrušeně reagovala na sadomasochistické podněty.

Výkon hodný oscarové pozornosti v Sirotkovi předvedla také Fuhrman, jíž bylo v době natáčení jedenáct let. Ona se naopak musela ponořit do postavy, která v dospělosti pouze předstírá dětskou povahu, přestože záměrně popouští uzdu vulgárním, temným a psychopatickým aspektům. Jde o komplexní charakterovou studii, která se na stříbrném plátně jeví absurdní, ale vzhledem ke kuřimské kauze se rázem jeví o dost znepokojivější a reálnější.

Podívejte se na žebříček nejlepších hororů podle Kinoboxu.

zdroje: E15, Collider