Jarmareční bouda se vrací. Nová a delší!

Nejdřív se o rozruch zasloužili přítomní fotografové, kteří do očí Jaroslava Duška, představitele hlavní role filmu, šlehali z bezprostřední vzdálenosti svými blesky a byli překvapení, že se mu to nelíbilo. Potom se o napětí v sále postarali novináři, kteří tvůrcům kladli hodně nepříjemné otázky.

"Kdybyste byl kinař závislý na návštěvnosti svého kina, zařadil byste Jarmareční boudu do programu?" ptal se jeden. "Ano, zařadil," odpověděl režisér, "přijde mi to zajímavý a normální."

"Mohl byste nám říct, co jste chtěl svým filmem říct?" ptala se jiná novinářka. "Postava, kterou hraje Jaroslav Dušek, pro mě představuje typického člověka - všechno ví, všechno zná, všechno umí vyřešit," vysvětluje Dražan, "ale ve výsledku okolo sebe šíří jen zkázu. Těch rovin je ale ve filmu víc a záleží na každém, jak si je vyloží."

"Myslíte si, že kdyby žil Ludwig van Beethoven, že by vám dal svolení k použití jeho hudby do vašeho filmu?" zněl další dotaz. "Myslím, že ano," pravil stručně režisér s tím, že hudba se nemůže bránit svému použití stejně jako země se nemůže bránit lidem.

Situaci zklidnil až jeden z přítomných producentů. "Přišlo mi zcela normální investovat do tohoto filmu tři miliony korun," řekl. "Mám osmiměsíční dceru a věřím, že až jí bude osmnáct, ocení, že tatínek nekupoval bazén nebo něco podobného, ale investoval do něčeho podobně šíleného. Na bazén si můžete kdykoliv vydělat, ale sny jsou k nezaplacení. Když je nebudeme realizovat, uhnijeme," řekl a vysloužil si vlahý potlesk sálu.

Režisér Dražan vzápětí odmítl, že by původní snímek byl politickou záležitostí a jeho nová verze ekologickou agitkou. "Nikdy mi nešlo o politiku," brání se režisér. "Snažím se vyprávět o nadčasových tématech bez ohledu na režimy, samozřejmě někdy je hůř a někdy líp, ale to neřeším. Když jsme film před dvěma lety začali točit a některé scény ukázali prvním divákům, říkali, že se strefujeme do amerického radaru. Dnes nikoho tato souvislost ani nenapadne. Neukazuji nic konkrétního, ukazuji abstraktní svět, lidi, kteří rádi manipulují a kteří se nechávají manipulovat, a výklad nechávám na divácích."

Jaroslav Dušek si natáčení s režisérem Pavlem Dražanem v okolí Prahy pochvaloval. "Pavel točí stejně jako pan Švankmajer bez kontaktního zvuku, takže ten systém práce je úplně jiný než u většiny filmů, na kterých jsem dělal. Během záběru na mě všelijak pořvával: Jdi rychlejc, doprava, zvedni ruku... Musím říct, že mě to hodně bavilo. Mám rád jeho posunutou fantazii, nekompromisnost ve zvláštně vyšinutém stylu."

Podobenství Jarmareční bouda dorazí do českých kin 4. března 2010.

Podrobnosti o obsahu a obsazení na kartě filmu.