Krátce po Zpěvance Stelle Májové, která zemřela minulý měsíc v Kalifornii, zemřela i představitelka Marušky Milena Dvorská. Bylo jí 71 let. Milena Dvorská původně chtěla být zdravotní sestrou, potom ovšem do jejího osudu šťastně zasáhl Jan Werich. Při náhodném hostování v hereččině rodném městě si půvabné dívky všiml a vzpomněl si na ni právě s rolí Marušky do chystané pohádky Byl jednou jeden král. Patnáctiletá dívka okouzlila nejen svou krásou, ale i čistotou a pokorou a rázem se z ní stala hvězda. Místo zdravotnické školy vystudovala v letech 1956-1960 pražskou DAMU, ovšem bránila se jakémukoliv podezření z protekce, proto se společnosti Jana Wericha bránila, čehož později litovala. Hned po absolutoriu nastoupila do angažmá v pražském Divadle E. F. Buriana, kterému byla věrná až do jeho zrušení v roce 1991 s jedinou krátkou výjimkou, to když počátkem 70. let přijala nabídku Otomora Krejči do Divadla Za branou. Na počátku 90. let krátce pracovala v dopisovém oddělení Kanceléře prezidenta republiky, záhy se ovšem k herectví vrátila. Spolupracovala mj. s Divadlem Na Fidlovačce či Divadelním sdružením Háta.
Prototyp, se kterým Dvorská u filmu prorazila, by se mohl jmenovat tichá, skromná, ale moderní a emancipovaná dívka. Taková byla nejen Maruška, ale i Věra v komedii Anděl na horách, tanečnice Olina v příběhu jedné dramatické noci Zatoulané dělo resp. brigádnice Alena, která se ve filmu Začít znova zamiluje do hrubého a povrchního mládence. V následujících letech jí už ale filmové štěstí ani zdaleka tolik nepřálo. Jednak byla jako vrstevnice Jany Brejchové či Ivy Janžurové vystavena velmi těžké konkurenci, jednak se v 60. letech prakticky zcela minula s generací tzv. Nové vlny.
Pomalu ustupovala do rolí vedlejších a menších a stále častěji představovala "jen" něčí manželku či maminku. Výjimek bylo jen málo. Patří k nim například půvabná Valerie z romantické komedie Poslední růže od Casanovy, v níž hrála po boku Vladimíra Brabce a Felixe le Breux. Jestli v něčem Milena Dvorská vynikala, tak právě v této poloze půvabné ženy, pro kterou je typická životní osudovost a vnitřně naléhavé hledání sebe samé. Obdobného ražení je například i poštovní úřednice Kaplanová v komedii Martina Friče Nejlepší ženská mého života.
Hrála v řadě úspěšných a dodnes populárních filmů, bohužel ale jen malé role - ať už je to čarodějnice v Malé mořské víle, skladnice Outratová v Marečku, podejte mi pero!, královna v pohádce Jak se budí princezny, arcivévodkyně ve filmu Jára Cimrman, ležící, spící či Pávková ve Vesničce mé střediskové. Jejím posledním výraznějším úspěchem byla role matky v autobiograficky laděném filmu Tomáše Vorla Kamenný most, za kterou získala nominaci na Českého lva.
Více informací naleznete na kartě herce.
