Soukromé pasti uchvátily Elsu!

„Je to pro mě příjemné překvapení,“ říká režisér Petr Slavík, který uspěl díky práci na filmu Tatínkova holčička z cyklu Soukromé pasti. „Nečekal jsem, že bychom mohli v konkurenci s Ďáblovou lstí Jiřího Stracha a Kanadskou nocí Zdeňka Zelenky uspět, protože jde přece jen o zcela jiné váhové kategorie. My jsme celý film natočili za sedm dní, oni na tom byli v tomhle směru přece jen líp, ale o to víc je to vítězství asi cennější. Rozhodně bych ho ale nepřeceňoval.“

Šéfka projektu Soukromých pastí Tereza Kopáčová, která sama režírovala dva díly, naopak říká: „Při vší skromnosti mě naše vítězství nepřekvapilo, protože jsme neměli žádnou větší konkurenci. Kdyby veřejnoprávní televize byla odvážná, tak jak odvážná už z principu má být, protože může riskovat zajímavými formáty, nepaběrkovala by po komerčním kanálu. Všechny televize v téhle zemi by vypadaly jinak, kdyby jim Česká televize nevyklízela pole. Musely by se totiž víc snažit.“ Jestli se ovšem dočkáme volného pokračování Soukromých pastí, zatím sama netuší. „Nejen kvůli sobě bych si přála, aby Nova v tomto projektu pokračovala, přestože jí k tomu zatím nikdo a nic nenutí."

Vypovídá o něčem triumf Novy nad Českou televizí v nejvíce sledované kategorii původní dramatické tvorby? Kopáčová soudí, že tím jen definitivně padlo klišé o tom, že některé televize jsou symbolem kvality a jiné symbolem komerce. Podle Petra Slavíka to nic podstatného neříká: „Vždycky je to o nápadu a lidech ochotných pro něj něco udělat. U Soukromých pastí se to všechno sešlo a zafungovalo to, ale jak jistě víte, Nova má k Soukromým pastem velmi ambivalentní vztah. Na jednu stranu je na ně hrdá, na druhou stranu si tam řada lidí myslí, že podobný projekt na obrazovku komerční televize nepatří. Kdyby tento úspěch Novu motivoval, aby v podobných projektech pokračovala, bylo by to jedině dobře.“

Zároveň k tomu ale Slavík dodává, že jen dobré téma a dobrý scénář nestačí. „Je potřeba i operativnost a pružnost. V březnu mě Tereza Kopáčová oslovila, v červnu jsme točili, v září bylo hotovo. V České televizi je situace zcela jiná,“ říká tvůrce mimořádně ceněného cyklu Oběti, který na obrazovkách veřejnoprávní televize běží už od roku 1999 systémem jeden díl za jeden až dva roky. „V prosinci 2008 nám schválili další scénář, ovšem na jeho realizaci se dostane až v roce 2011.“

„Tlak plodí diamanty,“ souhlasí Maria Procházková a cituje tím svého producenta Dana Bergmanna. Procházková zvítězila v kategorii animovaných pořadů se seriálem, v němž hravou formou představovala nejmenším divákům jednotlivé země Evropské unie. Vysílala ho Česká televize. „Každé ocenění je radostné. U Pexesa mám radost o to větší, že jde o projekt, který vznikal ve výrazném časovém presu, neboť jsme byli limitováni startem českého předsednictví EU, ale na výsledku se to nepodepsalo, spíše mu to pomohlo,“ soudí. „Jsem ráda, že jsme to zvládli a Pexeso se líbí nejen dětem, pro které je přednostně určeno.“ V lednu by Procházková měla začít připravovat pod názvem České pexeso obdobný seriál o jednotlivých krajích ČR.

V kategorii dokumentů zvítězil cyklus o tzv. nové vlně československé kinematografie Zlatá šedesátá, což producent projektu Čestmír Kopecký vnímá aspoň jako částečnou satisfakci. "Jsem moc rád, že si někdo naší práce všimnul a ocenil ji, protože bylo strašně těžké ten projekt probojovat. Dlouho nám nikdo nevěřil, ani v televizi, ani na grantu," říká Kopecký, který je společně s režisérem Martinem Šulíkem a dramaturgem Janem Lukešem teprve ve čtvrtině práce. Po profilech žijících tvůrců nové vlny by totiž ještě měly následovat profily nežijících tvůrců a nakonec i celovečerní film na dané téma. "Jen mě mrzí, že Česká televize nám moc nepomohla, zabývá se sledovaností a jiné hodnoty ji, zdá se, nezajímají," konstatoval na závěr sedminásobný držitel Českého lva a nyní i jedné Elsy.

I další kategoriím už jasně dominovala Česká televize. Diskusní pořad Na plovárně se například těší už ze sedmého triumfu, což představuje absolutní rekord tuzemských televizních cen. Nevyhrál jen v letech 2003 a 2008.

Podruhé za sebou vyhrál v kategorii moderátor roku Václav Moravec. Začíná tak šlapat na paty Marku Ebenovi, který má doma už čtyři krasavice se lvím ocasem, letos se ovšem nedostal ani do nominací.

„Tuzemských televizí je stále víc, vysílá se toho stále víc,“ říká výkonný ředitel České filmové a televizní akademie Petr Vachler, „proto je dobré, že tu existuje Elsa, která v moři kvantity hledá kvalitu a upozorňuje na ni diváky. Jen mě mrzí, že předávání neprobíhá v přímém přenosu, vítězové si potlesk zaslouží.“

Vítězové

Ocenění ČFTA

5.1. Publicistický a diskusní pořad
Na plovárně – vysíláno ČT2

Na fotce (zleva): Petr Novotný, Marek Eben (moderátor pořadu), Petr Čtvrtníček

5.2. Magazín
Retro – vysíláno ČT1, ČT24

Na fotce (zleva): Michal Petrov (autor projektu), Martina Vrbová (moderátorka pořadu), Petr Čtvrtníček

Ocenění ČFTA za zahraniční pořady

5.3. a) Zahraniční televizní pořad dramatický (hraný)
6 filmů významného francouzského režiséra Francoise Truffauta – vysíláno ČT2

Na fotce (zleva): Petr Novotný, Alena Poledňáková (vedoucí dramaturg akvizice hrané tvorby ČT), Petr Čtvrtníček

5.3. b) Zahraniční televizní pořad nehraný

Komunismus: Historie jedné iluze – vysíláno ČT2

Na fotce (zleva): Václav Kvasnička (vedoucí akvizice ČT), Petr Čtvrtníček

Ocenění ČFTA za původní domácí tvorbu

5.4. Zábavný pořad
Všechnopárty – vysíláno ČT1

Na fotce (zleva): Karel Šíp (moderátor pořadu), Aleš Ulm (šéfdramaturg Centrum zábavné tvorby ČT)

5.5. Dokument
Zlatá šedesátá – vysíláno ČT2

Na fotce (zleva): Antonín Trš (dramaturg za ČT), Čestmír Kopecký (producent)

5.6. Animovaný pořad
Evropské pexeso – vysíláno ČT1

Na fotce (zleva): Petr Novotný, Kateřina Krejčí (šéfdramaturgyně Centra tvorby pro děti a mládež), Maria Procházková (scenáristka a režisérka), Petr Čtvrtníček

5.7. Moderátorka, moderátor
Václav Moravec - Otázky Václava Moravce – vysíláno ČT1 | ČT24