Waititi natočil nejhorší fotbalisty na světě a dle prvních ohlasů nevyužil potenciál

V srpnu 2019 novozélandská režijní superstar Taika Waititi ohlásila, že pracuje na fikčním filmu podle skutečných událostí. Jako námět mu posloužila cesta fotbalového národního týmu Americké Samoy, jenž roku 2001 dostal rekordní výprask 31:00 od Austrálie a od té doby byl pokládaný za nejhorší mužstvo světa. Zvrat přišel s kvalifikací na mistrovství světa 2014, v níž roku 2011 historickou výhrou prolomili sérii 38 proher pod vedením nově najatého trenéra Thomase Rongena. Tým se vyšvihl na jeho nejlepší pozici v žebříčku FIFA v historii, z našeho pohledu lehce úsměvné 164. místo, a jejich spanilou jízdu za vytouženou brankou sledoval dokumentární snímek Další gól rozhodne z roku 2014. od režisérů Mikea Bretta a Steva Jamisona.

A právě z této neuvěřitelné cesty a dokumentu Waititi vycházel při tvorbě scénáře. V září pak film kompletně obsadil, v prosinci padla první klapka a v lednu 2020 bylo hotovo. Natáčelo se převážně na Havaji. Komplikace přinesla nutnost přetočení scén s původně obsazeným Armiem Hammerem, kterého kvůli kontroverzím a obviněním nahradil Will Arnett. Poté bylo uvedení snímku dlouhodobě odkládáno kvůli pandemii covidu. S Michaelem Fassbenderem v titulní roli trenéra si snímek nazvaný stejně jako dokumentární předobraz odbyl premiéru až teď na právě probíhajícím prestižním festivalu v Torontu. Ten je specifický tím, že o vítězi rozhodují hlasy diváků a divaček. Waititi festival naposledy opanoval s Králíčkem Jojo. Jak se prozatím na sportovní komediálně laděné drama tváří kritika.

Nejtvrdší recenzi vydal The Guardian, jenž titul označil za fušersky nevtipnou komedii, trpící špatnou výstavbou. Kritizuje film pro recyklování všech známých klišé sportovních filmů tematizujících vzestup podceňovaných týmů či sportovců jako Vítězové a poražení či Karate Kid. Postavy jsou prý hloupě napsané a odtržené od reality, připomínají spíše infantilní kreslené figurky. Klad nachází v postavě transhráčky před operací, jež nabízí prostor pro sdílení emocí a popisuje peripetie v podobě potýkání se s tranzicí, jelikož po změně pohlaví již nebude moct hrát. Ve finále je však i přes všechna negativa těžké týmu v rozhodujícím zápase nefandit. Tvůrci toho však dosahují tak očividným a fádním způsobem, že poraženými jsou nakonec ti, kteří mdlý snímek sledují.

Nadšenější byla redakce Variety, která film chápe jako film o muži, jenž se snaží zachránit tým outsiderů, přičemž záchranu potřebuje především on sám. Trenér bojuje se závislostí na alkoholu a díky nové práci nachází tolik potřebný životní náboj. Nese si s sebou však i temnou minulost, jejíž důsledky začínají vyplouvat na povrch během důležitého zápasu. Není důležité, jak film skončí, jde o to užít si bezstarostný a radostný zážitek, jenž Waititi umí s přehledem naservírovat. Funkční je dynamika mezi přehnaně ambiciózním trenérem a hráči, kteří se chtějí v první řadě bavit. To je i základní funkcí Jednoho gólu a je třeba ho tak chápat. Potom nebudete zklamaní a dostanete skvěle udělanou feel good komedii. Jde údajně o první slušný fotbalový film od Blafuj jako Beckham.

K pozitivnějším reakcím se přiřadil i Collider. Dle něj je titul pohodovou komedií, které však k režisérovým nejlepším dílům něco chybí. Drží se v šablonovité a funkční linii, předkládá tréninkové montáže, přísliby nových hráčů a motivační proslovy, příznačné pro sportovní žánr. Velebí Waititiho signifikantní smysl pro humor, na druhou stranu však postrádá cit pro budování napětí. Skvělý, komediálně zapálený výkon předvedl Oscar Kightley, ztvárňující předsedu tamní fotbalové asociace, přičemž srdce projektu tvoří Kaimana (nebinární), hrající zmiňovanou transfotbalistku. Je osvěžující vidět Fassbendera v humorné úloze, jeho postava však nedostává dostatečný prostor a je obtížné s ní soucítit. Málo vytěžený zůstává i zbytek ansámblu. Film přináší oddechovou zábavu, držící se v pohodovém průměru, což je vzhledem k oscarovému autorovi poněkud málo.

V obdobném duchu se nesl i verdikt The Hollywood Reporter a IndieWire. Druhý zmíněný si do Waititiho rýpl a vyčetl mu, že přes jeho přepjatou snahu o humor nevyniknou citlivé momenty a svým excentrickým stylem tak celému filmu spíš škodí. V USA film dorazí do distribuce 17. listopadu, u nás si na něj počkáme do 4. ledna.

Podívejte se na žebříček nejlepších sportovních dramat podle hodnocení uživatelek a uživatelů Kinoboxu.