Obchodník se smrtí (Lord of War) možná v Cageově našlapané filmografii před rokem 2010 lehce zapadá, ale prvotní divácký nezájem vyvažují jednak neprůstřelné kvality filmu, jednak jeho následný dobrý prodej na domácích nosičích. (Ano, tehdy takové věci existovaly a vydělávaly peníze.) Andrew Niccol, jenž napsal Truman Show a jako režisér debutoval s kultovní Gattacou, se inspiroval životem proslulého ruského dealera Viktora Bouta. Cage ztvárňuje smyšleného ukrajinského antihrdinu Jurije Orlova, jehož ke zbraním přivede dětství v nebezpečném Brooklynu. V dospělosti má spoustu kontaktů a prodává všem bez ohledu na to, k čemu mohou kupující střelivo využívat.
Pokračování ponese originální název Lords of War (v češtině tedy zřejmě Obchodníci se smrtí) a Orlov se v něm dozví, že má syna Antona (Skarsgård). Ten má stejné ilegální melouchy jako jeho slavný otec a nakonec stanou proti sobě, jelikož Anton bude dávat do kupy žoldáckou armádu a jeho obchodní zájem přeroste ze zbraní i na lidské jedince.
Scénář i režii znovu obstará Niccol, jenž naposledy natočil poutavé sci-fi Anon z roku 2018. Pro Collider se podělil o přesvědčení, že staronové postavy mají stále co nabídnout a že se těší na společnost „šarmantního ďábla“ Orlova. Předchozí snímek měl hvězdné obsazení a zahráli si v něm také Jared Leto, Ethan Hawke, Ian Holm nebo Donald Sutherland. Pokračování zatím k navrátilci Cageovi, jenž v kinech nedávno cenil zuby jako Drákula v hororové komedii Renfield, přidává „pouze“ dvaatřicetiletého Skarsgårda. Výrazný člen slavného švédského klanu umí hlavně vzbuzovat nervozitu a znepokojení, což dokládají jeho zlověstné výkony v sérii To a ve čtyřce Johna Wicka. Dokáže být správně vyšinutý a do úlohy syna Nicolase Cage by měl bez potíží zapadnout.
Produkce se opět chopí Philippe Rousselet a Fabrice Gianfermi se společností Vendôme Group, koprodukovat budou Cage a jeho Saturn Films i Bill Skarsgård. Natáčení započne letos na podzim a Rousselet ve svém oficiálním prohlášení vzýval nevyčerpané možnosti světa, který v jedničce nápadně reflektoval ten reálný. Jeho oceňovaným aspektem bylo podchycení problému mezinárodního obchodu se zbraněmi, který zvládl popsat autenticky i hravě a kreativně. Pověstná je například otvírací sekvence, v níž za zvuků For What It's Worth sledujeme životní pouť náboje od jeho výroby přes africkou distribuci až po vystřelení, které míří přesně do hlavy černošského nešťastníka. Na mezinárodní databázi IMDb má film hodnocení 7,6 z 10, na tuzemské ČSFD dokonce 86 %.
Je otázkou, jestli v době ruské invaze na Ukrajinu nebude přijímaný jako necitlivý, nicméně i předchozí snímek byl hlavně kritickou satirou, kde hrůzu vyvažoval mírně cynický humor.