Bugs Bunny se vrhne mezi živé herce a zkusí napravit reputaci po tragickém Space Jam 2

O novinku se na svém webu podělil režisér a scenárista Robert Rugan (Prokletí městečka Bridge Hollow) a informovala o ní řada zahraničních webů včetně ScreenRant a Collideru. Warneři ještě projekt oficiálně neohlásili, ale jejich Looney Tunes si musí po nepovedené dvojce Space Jamu napravit reputaci. Snímek šel v červenci 2021 současně do distribuce a na HBO Max, schytal katastrofické recenze a při rozpočtu 150 milionů dolarů si z kin odnesl jen o 13 milionů víc.

Nezvládl tak navázat na originál z 90. let, který těžil z popularity Michaela Jordana a nedlouho po průlomové Falešné hře s králíkem Rogerem ještě působil svěže a neokoukaně. Jeho kouzlo se nepřeneslo ani na nepřímo navazující Looney Tunes: Zpět v akci (2003). Snímek Joea Danteho (Gremlins) s Brendanem Fraserem sice obsahoval řadu skvělých gagů a hravě zpracovával popkulturní odkazy, ale publikum ho překvapivě ignorovalo a osmdesátimilionové podívané přisypalo nazpět jen 68 milionů dolarů.

Nový projekt je tedy stejnou měrou pochopitelný i odvážný. Rugan bude muset k hybridnímu formátu přistoupit invenčně a neopakovat chyby, které postihly především posledního předchůdce, zahaleného do schematické rodinné vaty a do moderní 3D animace. Bugs Bunny vždy vystupoval v úderných příbězích, které byly zcela ukotvené ve specifické realitě kreslených světů. 

Tvůrci nešetřili vizuálními experimenty, které popíraly fyzické zákony a občas zacházely až k surrealismu, a také nekonvenčními, často lehce anarchistickými zápletkami. Bugs choval neúctu k volně nastaveným pravidlům svých světů a jeho samovolným pánům. „Eh, nebyl bys takový tvrďák, kdybys neměl tu uniformu,“ říká v jednom z klasických skečů Yosemitu Samovi, jenž vystupuje jako bachař. „Neber život moc vážně. Stejně ho nepřežiješ,“ zní jeho další kousavé motto. Vždy šlo primárně o televizní zábavu, jejíž série či filmové speciály si držely popularitu celé dekády.

Bugs Bunnyho celovečerák, který zatím nemá režiséra, herce či dabéry, ponese tíhu jedné z nejznámějších postaviček kinematografie. Ta apeluje na stále nové generace dětských i dospělých diváků a divaček, ovšem celovečerní formáty mění či upozaďují její unikátní satirický charakter. A to jednoduše tím, jak králíka zasazovali do realistického prostředí a mezi spoustu dalších, v lecčems méně pamětihodných a propracovaných figur.