Mistr současného amerického hororu si tentokrát pohraje s UFO

Jordanu Peelovi stačily dva filmy k tomu, aby se stal jedním z nejsledovanějších a nejrespektovanějších amerických režisérů současnosti. Jeho Uteč z roku 2017 je určujícím hororem dekády. I když My se setkalo s rozporuplnějšími reakcemi co do přímočaré „spokojenosti“, i tak bylo snadné docenit přinejmenším odvážnou hru s žánrem a spoustu svěžích nápadů.

Nyní přichází třetí Peelův režijní počin Nene (Nope), který už svým lakonickým názvem přesně po vzoru svých předchůdců naznačuje, že afroamerický filmař plánuje pokračovat v započaté cestě. Z upoutávek je navíc patrné, že nás čeká jeho nejrozmáchlejší produkce.

Oficiální synopse prozrazuje, že budeme sledovat příběh sourozenců, jimž podivné předměty padající z nebe zabily otce. Bylo to UFO? Trailery nenechávají tuto odpověď zrovna otevřenou: Bylo to UFO!

Zatím nezbývá než skládat ze střípků informací rozházených záměrně matoucím způsobem po trailerech. Můžeme ale odhadovat, že Peele využije svůj na pohled béčkový námět k vytvoření další satirické alegorie americké společnosti, jak to udělal v obou svých předchozích titulech.

Ufománie má svůj vrchol již za sebou, jde ji ale jistě využít k reflexi současné kultury konspiračních teorií. Stejně tak je však možné, že Peelova metafora bude mnohem nečekanější a nápaditější. Stačí si vzpomenout, jak v My komentoval americkou třídní nerovnost prostřednictvím příběhu o naklonovaných „podlidech“, kteří uniknou ze zajetí jen proto, aby replikovali kýčovitý happening „ruce napříč Amerikou“ z 80. let. Ten jim byl bez vysvětlení vsugerovaný jako jediný smysl jejich života a nešťastným klonům nezbylo nic jiného než obětovat mu úplně vše. V Nene tedy můžeme čekat doslova cokoliv.

Patrný je i zájem Peela o reflexi samotného filmového média. V první upoutávce na Nene se hrdinové prohlašují za potomky prvního člověka, který byl nasnímaný předchůdcem videokamery. A spousta nabídnutých obrazů, například neznámá znetvořená žena, působí jako záměrně nepadnoucí hororová klišé, která jako by do filmu přišla úplně odjinud.

Pro Peelům styl budování děsu mají anglicky mluvící lidé slovo „eerie“, kdy je něco znepokojivé, zneklidňující i hrůzu nahánějící způsobem, jejž přitom nedokážeme vysvětlit slovy. V upoutávkách na Nene takový dojem budí například tiše vlající nafukovací panáci uprostřed pouště. V této hře s hororem se mísí tíseň s absurditou a strach se smyslem pro humor.

Čekat na Nene se jistě vyplatí, i kdyby šlo o počin, na kterém nakonec najdeme řadu much. Peele jako málokdo další využívá filmovou platformu k podnětné reflexi každodenní reality i své životní zkušenosti. Snad žádný jiný americký režisér nyní nedokáže nabídnout filmy, které by tak moc působily jako artefakty zachycující ducha doby, nabízely nový úhel pohledu a vybízely k diskuzi. Přitom stále v mantinelech žánrového filmu.

Hlavní roli opět ztvárňuje Daniel Kaluuya, který si publikum získal v Uteč, a také Keke Palmer, Michael Wincott a Steven Yeun. Do českých kin Nene dorazí 11. srpna, do těch amerických již 22. července.