Dokument Netflixu o Marilyn Monroe je plný konspirací, které vás vytočí

Zhruba stominutový dokument od Netflixu Tajemství Marilyn Monroe: Ztracené nahrávky (The Mystery of Marilyn Monroe: The Unheard Tapes) režírovala australská tvůrkyně Emma Cooper. Ta má na svém kontě sérii dokumentů v čele s americko-britským dokumentaristou, novinářem a moderátorem Louisem Therouxem a řeší v nich nejrůznější sociální problematiku. Cooper tak sotva můžeme považovat za nezkušenou, její filmy jsou navíc nadprůměrně hodnocené. Proč se tedy její nejnovější dílo dočkalo od čtenářů Rotten Tomatoes sotva 22 %, od kritiků pak 51 % a valí se na něj jedna kritika za druhou?

Odpověď je poměrně jednoduchá. Dokument o světoznámé americké sexbombě 50. let je plný konspiračních teorií, přičemž ve výsledku se vlastně nedozvíte nic podstatného. Titul by se mohl stát přínosným pro ty, kteří o jejím životě vůbec nic nevěděli. Tvůrci zde rozebírají nejen její vzestup ke slávě, ale také dětství a to, co mohlo vést k jejímu záhadnému úmrtí. Zmíní, že byla odloženým sirotkem a neměla štěstí ani na pěstounské rodiny. Jednu matku zavřeli, ve druhé rodině ji sexuálně napadal otčím. Dětství tak prožila v neustálém stresu, nikdo jí nikdy neprojevil lásku a svou budoucnost nalezla ve vytouženém snu. Chtěla se stát herečkou a byla odhodlaná udělat pro to vše.

Jako teenagerka začala navštěvovat vyhlášené bary v Hollywoodu a čekala, až si jí někdo všimne. Její půvab brzy vzbudil pozornost slavných a politicky angažovaných mužů, kteří jí postupně dopomohli dosáhnout vysněného cíle. Z Marilyn se stala herečka, modelka, zpěvačka a její něžná ženskost a sex-appeal se staly známými po celém světě. Následovalo několik tragických manželství, které končily ne zrovna jednoduchými rozchody a hádkami. Muži nedokázali unést její slávu a už vůbec nezvládli tolerovat, že je sexuálním symbolem miliónů mužů i žen.Její partneři o ní poté psali, že je děvka. Marilyn, která se v té době již trápila vzpomínkami na dětství, tak brzy skončila v rukou psychiatra.

Být slavnou má sice dost výhod, ale také řadu nevýhod. Nemůžete si jen tak odjet na odpočinek, načerpat v ústraní novou sílu. Když jste známí po celém světě, nemáte klid nikde. Marilyn se naučila přetvařovat, usmívat se, zatímco uvnitř trpěla. A věděl to jen její psychiatr a nejbližší přátelé. Jenže tohle všechno jsou informace, které snadno najdete nejen v knihách, ale také na internetu. Název dokumentu však pracuje se slovy „tajemství“ a „ztracené nahrávky“, a tak očekáváte, že se dozvíte něco víc.

Možná byste čekali, že ve ztracených nahrávkách bude dominovat její hlas. Tak tomu ale není. Tyto audiozáznamy, které zabírají asi deset sekund z celého dokumentu, jen napoví, v jak bídném psychickém stavu se nacházela. Ostatní nahrávky jsou pouze zaznamenané hovory nepříliš důležitých svědků. A tajemství není žádné tajemství, nýbrž konspirační a ničím podložené teorie, o nichž se tak jako tak od začátku její smrti neustále mluví. Jediným zajímavým detailem, byť opět dost známým, je, že se na konci života zapletla s bratry Kennedyovými. Marilyn Monroe měla velmi blízko jak k tehdejšímu prezidentovi USA, tak i k jeho bratrovi Robertovi, přičemž ani jeden z nich se před ní nezdráhal zmiňovat o jaderných zbraních. To bylo v tehdejší studené válce velmi podstatným a důležitým tématem a Marilyn měla známé i mezi komunisty.

Bylo tedy otázkou času, kdy Kennedyovým dojde, že udělali chybu a že si již tehdy psychicky nestabilní Marilyn neměli pustit tak blízko k tělu. Následoval tedy dramatický rozchod a varování, že jestli se k nim ještě někdy přiblíží, bude pykat. To byla pro Marilyn poslední rána. Byla totiž zamilovaná a přesvědčená, že konečně našla lásku. Po několika nezdařilých manželstvích a potratech to pro ni byla poslední rána. Tu noc, kdy se tohle dozvěděla, se předávkovala a údajně tak spáchala sebevraždu. Nebo to bylo ještě jinak...

Dokument se ale neopírá o žádné potvrzené hypotézy. Vyprávěním nás provádí irský autor literatury faktu Anthony Summers, který říká, že výzkumu smrti Marylin Monroe se věnoval několik let. Nakonec se ale nedozvěděl vůbec nic užitečného. Snažil se kontaktovat její tehdejší známé, maskéry, kadeřnice, rodinu psychiatra. Ale ve chvíli, kdy mělo přijít nějaké rozuzlení, všichni jen odpověděli, že se o tom nechtějí více zmiňovat. Ano, zmiňovanými nahrávkami jsou ony rozhovory Summerse se svědky, kteří by toho mohli vědět víc. Nikdo ale nechtěl úzce spolupracovat, a tak se všechno nese na vlně domněnek a nápadů, jak ke smrti mohlo dojít a proč.

A to mi přijde jako obrovská škoda. Titul měl rozhodně velký potenciál. Uvidíte v něm spoustu dobových kamerových záznamů z vystoupení, filmů či rozhovorů pro média. Tvůrci dokázali poměrně mistrně zachytit její psychické problémy. Ukazují ty záběry, v nichž herečce na očích vidíte, jak vnitřně trpí, až si říkáte, jak si toho tehdejší reportéři mohli nevšimnout. Zatímco v začátcích kariéry zářila, na konci padesátých let byla jako tělo bez duše.

Ve výsledku nemohu dokument Tajemství Marilyn Monroe: Ztracené nahrávky hodnotit jinak než průměrně. Na své si zde přijdou ti, kteří jsou její biografií zcela nepolíbení (ale kolik takových lidí je?), pak vám snímek přinese spoustu nových informací. Bohužel ale neproměnil svůj potenciál a nepřinesl kýženou pointu. Ten, kdo si ho dokument pustí, pravděpodobně počítá s tím, že získá fakta. Konspirace, kterých je na internetu několik desítek, vás ale spíš jen vytočí, takže se budete sami sebe ptát, proč vůbec další takový dokument vůbec vznikl.

hodnocení: 50 %