První dojmy: Není čas zemřít – na poslední bondovku s Danielem Craigem se dlouho čekalo. Stálo to za to?

Lukáš Král: 75 %

163 minut uteklo překvapivě rychle. Velmi působivá byla už úvodní sekvence z malebné Itálie, kde si Bond před snídaní se svou milou Madeleine (Léa Seydoux) odskočí na menší „neplánovanou akci“. Oprašuje a likviduje se tu klasický Aston Martin, akce a Bondova nesmrtelnost je nicméně občas rozporuplná, těžko uvěřitelná. Tvůrci pomrkávají jak na fanoušky starších bondovek (psychopatický šílenec usiluje o likvidaci poloviny lidstva), tak na diváky a divačky současných, uvěřitelnějších detektivek a daří se jim to solidně vybalancovat. Jen ta naléhavost nebezpečí v rukou šílence je tu důraznější a apelativnější než předtím.

Bond v podání Daniela Craiga vystřídá Jamajku, Kubu, Itálii, Británii a Skandinávii, až doputuje na ostrov poblíž Japonska. Craig svým posledním Bondem nebývale „ždíme“ emoce, špičkuje se s agentkou v podání Lashany Lynch a de facto poprvé se zamýšlí nad tím, co přináší život mimo službu Jejímu Veličenstvu. Zjizvená tvář záporáka v podání Ramiho Maleka mě bude ještě dlouho strašit. Bondgirl Palomu v podání Any de Armas bych na plátně rád viděl déle. Ubral bych akčních scén se střelbou. Ve výsledku jde o velmi solidní bondovku a Daniel Craig se s agentem 007 loučí se ctí a silně emocionálním vzkazem směrem k publiku.

U bondovek s Craigem se nejspíš nikdy neplánovalo, že to bude pentalogie a že by tu měl být nějaký zřetelný vývoj postavy. Už ve čtvrtém díle to vypadalo na definitivní konec, ale ten přichází až teď, v emocionálně vypjatém balení. Není čas zemřít je akční melodrama o stárnoucím muži, který by rád žil v páru a možná měl i rodinu, ale pořád mu to někdo kazí. Základem melodramatu je ale oddalování akce a citů – nemožnost dát jim naplno průchod. V tomto melodramatu z poměrně tradičního bondovského světa hned s několika superpadouchy a bondgirls naopak akce rozdmýchává city. Zřetelně, ale naprosto neokázale se tu tematizuje stárnutí, probouzející se ženská síla, nárůst mužského slabošství, překvapivě aktuálně působí zápletka s možnou pandemií.

Tento díl obnáší minimálně dva revoluční body s ohledem na celou bondovskou historii, ale nechme to bez spoilerů. Craig jako vždy hraje celým tělem, pořád má onu totální nadřazenost nad ostatními spojenou s absolutní nelítostností. Fukunagova režie je poměrně elegantní, s několika vydařenými (a nečekanými) lekačkami, u bondovek nezvyklými. Celý film je dynamicky plynoucím zamyšlením nad tím, jak Bond, jenž je tolik svázaný již s 50. léty, může existovat v současnosti, a výsledek této úvahy vhání do očí slzy dojetí.


Roman Freiberg: 90 %

Tak to nakonec přeci jen vyšlo. Dějově nejprovázanější a na emoce nejvíce zaměřená bondovská éra se dočkala velkého a důstojného završení. Není čas zemřít je jednoznačně nejdelší bondovkou vůbec, paradoxně ale není vůbec zahlcená akcí. Na té film stojí možná nejméně ze všech dosud vzniklých Bondových filmových dobrodružství a zjevuje se jen, když je skutečně potřeba. Natočená je ale jako vždy výborně, dostatečně nápaditě a bez sebemenšího náznaku digibordelu.

Scenáristicky je film až nečekaně bohatý, nabídne několik památných momentů a nejednou i pořádně překvapí. Na předchozích bondovských sériích mi vždy trochu vadilo, že hlavní hrdina je v nich za prakticky nezničitelného a emočně plochého supermana. Craigova pentalogie oproti tomu přišla s Bondem z masa a krve. S hrdinou, kterému lze nejenom fandit, ale také se s ním více sžít a bát se o něj. Pokud to máte stejně, Není čas zemřít si užijete podobně jako já. A taky jsem rád, že tenhle snímek potvrdil dosavadní trend, že liché „craigovky“ jsou lepší než sudé.