Vyřešily by se konflikty obou pohlaví tím, že by si muž vyzkoušel, jaké to je být ženou? Jiří Langmajer to v novince Rudolfa Havlíka (Zejtra napořád, Pohádky pro Emu) absolvuje a po jednom bezútěšném večírku se probudí v těle Anny Polívkové. Bude si oblékat punčochy, dívat se na sebe o poznání častěji do zrcadla a možná i randit s muži... Přinese to kýžený cíl, aby mužské pokolení procitlo a více si cenilo svých drahých ženských poloviček? Dozvíte se v kinech.
Drsnější kousek přichází tradičně od našich polských sousedů. Drama s komediálními a černohumornými prvky Tvář pojednává o dělníkovi a milovníkovi heavy metalu Jackovi (Mateusz Kosciukiewicz), který se při práci na největší soše Krista na světě ošklivě zraní a musí jako první Polák podstoupit transplantaci obličeje. Je na něj upřena pozornost většiny Poláků, církevních představitelů a dalších oficiálních představitelů státu. Udrží si svou vlastní "tvář", milovaný metal a dívku Dagmaru (Malgorzata Gorol)?
Vítěz Velké ceny poroty letošního festivalu Berlinale je nekompromisní a mimořádně vtipnou studií krize identity a pokrytecké společnosti skrývající se za náboženství. První recenze na webu RottenTomatoes snímku dávají 83 procent kladných ohlasů. Průměrná známka činí 7.3 z 10.
Publicista a režisér Šimon Šafránek se rozhodl spolu s pamětníky zavzpomínat na začátky skateboardingu v Československu. Bohaté a mimořádně vtahující archivy spolu s "mluvícími hlavami", které to všechno zažily, jsou spolu s údernou hudbou hlavními trumfy dokumentu King Skate. A dokazují, že i v šedivém normalizačním Československu 70. a 80. let minulého století se dalo pořádat mejdany s "prkýnkem" v ruce mimo oficiální socialistické struktury.
Byla to doba, kdy se většina skejťáckých "vychytávek" dělala na koleni a v improvizovaných dílnách. Doba tak vzdálená současné skateboardové kultuře, z níž se stal obrovský byznys a mainstream. Mezi "skejtujícími" pamětníky se objeví například Petr Forman, syn režiséra Miloše Formana.
Po ceněném dokumentu Normální autistický film (2016) přináší režisér Miroslav Janek další počin věnující se lidem s duševním a vývojovým onemocněním. Markéta chce taštičku pojednává o šestnáctileté dívce, která trpí Rettovým syndromem, kvůli němuž má mít mentalitu dvouletého dítěte. Markéta je šťastná, když si může povídat, malovat nebo jezdit autobusem. Dokumentarista Janek opět s empatií nahlíží do světa "jiných" lidí, kterým musíme dát v rámci naší společnosti jednoznačně šanci.