"Pro začátek bysme se mohli svlíknout." Filmové Kvarteto řeší, jak dosáhnout štěstí

Hráli jste někdy v kapele? Je to jako druhá rodina, s jejímiž příslušníky prahnete po štěstí a prožíváte nečekaná dobrodružství. Stejně jako rodina usedá zas a znovu u jednoho stolu, scházejí se členové kvarteta soudobé hudby vždy u dalšího koncertu. Poněkud nesourodá čtveřice v čele se solidně vyhlížejícím, avšak lehce sucharským Robertem (Lukáš Melník), jehož partnerkou je atraktivní a rozháraná cellistka Simona (Barbora Poláková), extrovertní vtipálek Tomáš (Jaroslav Plesl) a znalec historie s přezdívkou Funés (Zdeněk Julina), spolu zažívá na cestě za svou nejsvobodnější skladbou řadu humorných situací, ale i nedorozumění. Čas tráví i v legendární hospodě Ponorka v historickém centru svého rodného města, kam chodí také odvázaná „Batrflaj“ (Pavlína Štorková) a „dvorní“ psychoterapeutka kvarteta Sylva (Lenka Krobotová).

Už podruhé si jako filmovou destinaci režisér Krobot (Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka, Čtvrtá hvězda) vybral Olomoucko. Zatímco svůj první snímek Díra u Hanušovic (2014) umístil do odlehlé obce Vikantice na Šumpersku, děj Kvarteta se odehrává v prostředí historického města Olomouce. Natáčelo se mimo jiné v Arcidiecézním muzeu nebo v legendární hospodě Ponorka. Scénář napsal Miroslav Krobot stejně jako Díru u Hanušovic společně se spolužákem z gymnázia, psychologem Lubomírem Smékalem. Text vznikal poněkud kuriózně, když si některé jeho části tvůrci posílali z velmi vzdálených míst planety – Krobot z Finska a Smékal z jihovýchodní Asie.

„Asi půl roku po uvedení Díry u Hanušovic do kin jsme si s Lubošem Smékalem řekli, že by nás bavilo napsat scénář k filmu, který by byl jiný než Díra u Hanušovic. Nevím, jestli to byla reakce spíš na kladné, nebo na záporné reakce na Díru. Vůbec jsme netušili, co napíšeme, ale stalo se to závazkem, který jsme brali vážně. Asi jako když si slíbíte, že vyrobíte kus nábytku, a nemáte tušení, jestli to bude kredenc, nebo židle, a už vůbec ne, jak bude vypadat,“ říká Miroslav Krobot.Jinakost obou filmů byla podle Krobota součástí zadání, které si při psaní s kolegou dali. Po příběhu z vesnické komunity se tak rozhodli pro intimní a individualizovaný příběh z města.

„Kromě pocty místům, která našim filmům tvoří jakousi aktivní kulisu s vlastní specifickou náladou, jsme se v obou případech chtěli věnovat tématům, která nás zajímají. V Díře u Hanušovic to bylo vyrovnávání se lidí s pocitem vlastní bezmoci, ztrátou hodnot a přirozené morálky, což jsou témata, která se samozřejmě netýkají jen obyvatel Sudet. V případě Kvarteta se kromě jiného věnujeme tématu hledání štěstí, ke kterému se různí lidé snaží dospět různými cestami. Ani toto není téma, které by se týkalo jen obyvatel jednoho města,“ dodává scenárista Lubomír Smékal.

Jedná se o druhý film, ve kterém se spojil Miroslav Krobot s producentem Ondřejem Zimou. Podle Zimy má Krobot specifické a zcela jedinečné vidění světa, které dokáže přenést jak na jeviště, tak i na plátna kin nebo televizní obrazovky. „To, že Díra u Hanušovic nebude film úplně pro všechny diváky, bylo jasné od samého začátku. Myslím si, že je to tak správně, a právě takové filmy chci produkovat. Z pohledu producenta byla Díra u Hanušovic velký happy end. Málokdy se totiž podaří, že film je úspěšný jak divácky, tak na festivalech, a ještě získá ocenění,“ říká producent Zima. Kvarteto je podle Zimy podstatně jiné než Díra u Hanušovic a režisérovi dokonce bližší. „Diváci mohou očekávat film plný ‚krobotovské‛ poetiky a humoru.“