Zemřel Jaroslav Tomsa, filmový kaskadér a zakladatel proslulé agentury Filmka

Jaroslav Tomsa se coby kaskadér, odborný poradce nebo herec menších rolí podílel na padesátce celovečerních a televizních snímků. Než se dostal k filmu, věnoval se profesionálně sportu (lední hokej, box) a hudbě (hrál na foukací harmoniku se skupinou Laryton).

První filmovou rolí v Tomsově dlouhém seznamu bylo angažmá ve snímku Ledoví muži (1960), jehož ústředním tématem byl Tomsův milovaný lední hokej. První velkou rolí byl Limonádový Joe aneb Koňská opera, kde se to kaskadéry a muzikanty jen hemžilo. Právě díky účinkování v tomto slavném muzikálu se Tomsa rozhodl založit kaskadérskou agenturu Filmka, která úspěšně funguje přes půl století. Všestranní kaskadéři Filmky se podíleli například na natáčení snímků Titanic (1997), Zachraňte vojína Ryana (1998), Gladiátor (2000), Hellboy (2004) nebo Captain America: První Avenger (2011).

Po odchodu Jaroslava Tomsy na aktivní odpočinek převzal vedení týmu Filmka kaskadér Ladislav Lahoda. Ten se s Tomsou znal již od roku 1970 a nám poskytl krátký rozhovor.

Vzpomenete si na první setkání s panem Tomsou?
V roce 1970 jsem byl na vojně na sportovní rotě ve Stromovce a Karel Engel, také zápasník volného stylu, mě na mé přání Jardovi představil. Hned po ukončení vojny mě Jarda vzal na pár tréninků a velmi brzy mě přijal do svého týmu, který měl tenkrát asi tak 15 členů. Jsem vděčný za toto osudové setkání. Hned první projekty s Jardou mě utvrdili v tom, že to je to, co chci v životě dělat. Jarda byl svým přístupem k životu i práci nejen mým vzorem. Jarda až do dnešních dnů byl stálým členem týmu s živým zájmem o vše, co se točí, připravuje. Měl tuto profesi jako svoji velkou lásku a podřídil ji absolutně vše.

Jaroslav Tomsa byl mužem mnoha talentů. Je to praxe kaskadérů i v současnosti?
Jarda byl výjimečný ve své všestrannosti. Hokej, fotbal, box, tenis, hudba, výtvarná činnost. To byla jeho celoživotní náplň. A samozřejmě filmování, což bylo a je časově velmi náročné. Dnes jsou kaskadéři více specializovaní. Jarda dělal vše velmi poctivě a sport na vrcholové úrovni. V tomto je přírodním úkazem. Vše dělal naplno a poctivě.

Vzpomenete si na jednu dramatickou situaci z natáčení?
V začátcích docházelo často k dramatickým situacím, které s odstupem času působí spíše komicky. Ve filmu Lásky mezi kapkami deště jsem měl udělat stojku na 60 metrů vysokém komínu. Jarda jako koordinátor kaskadérů vylezl na komín první, venkovním žebříkem. Na vrcholu byly uvolněné cihly, které Jarda odstranil a hodil komínek dovnitř. Komín byl již několik let nepoužívaný. Po dopadu cihel na dno komína se z něj vyvalily saze takovým způsobem, že se Jarda vrátil dolů a měl bílé jen oční dutiny, které na chvíli zavřel. Jinak byl kompletně černý a samozřejmě byl dole přivítán velkým potleskem. Potom jsme se s režisérem dohodli, že ze stojky nahraji pád, což jsem udělal, ale kameraman bohužel tuto informaci nedostal, a v domnění, že padám, pustil kameru na zem a jak sám komentoval, byl na infarkt.

Jaký odkaz po sobě pan Tomsa zanechal?
Jarda od samých začátků v šedesátých letech nastavil laťku výkonnosti hodně vysoko. První tým byl složen z reprezentantů, mistrů sportu a olympioniků. Pravidelné tréninky celého týmu byli samozřejmostí, postupně se tým rozrůstal a z tréninků chodilo 50 lidí. Jarda byl velmi důsledný a za svůj život vychoval několik generací kaskadérů. Když se po roce 1989 otevřely dveře zahraničním projektům, náš tým byl v té době dobře připraven, o čemž se zahraniční, ale i lokální producenti přesvědčili. Tudíž je tým Filmka dnes tam, kde je, včetně 12 nominací na světové kaskadérské ceny „Taurus“ za kaskadérské výkony, každoročně vyhlašované v Los Angeles.

Všestrannost k profesi kaskadéra patřila od nepaměti. Proto nepřekvapí, že se Tomsa v posledních letech svého života věnoval na první pohled s fyzickými sporty a kaskadérstvím neslučitelné činnosti - výtvarnému umění. Už v antice ale platilo, že účastníci zápasu a dalších ryze mužských klání praktikovali též hudbu, zpěv nebo recitaci básní.