Portrét ženy predátorky na festivalu severských filmů
Nacházející 6. ročník přehlídky SCANDI uvede šest premiér a bude se konat od 9. do 12. ledna 2020 v pražských kinech Lucerna, Edison Filmhub, Evald a Atlas, i v dalších kinech v České republice. Tématickým zaměřením přehlídky budou „ženy na válečné stezce“.
Zahajovacím filmem bude dánské drama Srdcová královna, který se stal i hlavním motivem vizuálu nadcházejícího ročníku. Snímek, přinášející kontroverzní téma vztahu starší ženy a mladého chlapce, natočila režisérka May el-Toukhy, která s ním už stihla uchvátit diváky na festivalu v Sundance (cena diváků plus nominace na velkou cenu poroty), v domácím Göteborgu (cena pro nejlepší film a cena diváků) a dalších. Film je dánským kandidátem na Oscara a hlavní roli v něm ztvárnila známá herečka Trine Dyrholm (Komuna).
Srdcová královna není jediným oscarovým kandidátem, který bude k vidění na přehlídce SCANDI. Do českých (a poté i slovenských) kin zamíří také novinka od norského režiséra Hanse Pettera MolandaJít krást koně, kde v hlavní roli exceluje světoznámý švédský herec Stellan Skarsgard. Režisér Moland má za sebou celou řadu úspěšných filmů, kromě tragikomedie Boj sněžného pluhu s mafií (2014) to bylo například drama Vzkaz v láhvi (2016) nebo akční thriller Mrazivá pomsta (2019). Snímek Jít krást koně vypráví příběh zralého muže, který nemůže zapomenout na tragédii i vášeň, která zformovala jeho život. V retrospektivně vyprávěném dramatu ze 40. a 90. let jsou vzpomínky na mládí jsou živější než současnost…
Tematickým zaměřením přehlídky jsou s odkazem na loňský islandský hit „ženy na válečné stezce“ – ženy jako vůdkyně deroucí se do popředí a pevně v rukou držící své postavení i budoucnost. Ženám, ať už v postavení režisérek, scenáristek nebo hereček, bude věnována celá sekce zahrnující šest snímků včetně tří premiér. Kromě zahajovací Srdcové královny to bude například provokativní dánský dokument Pěkně tučná sebeláska, který sleduje aktivistky „tlustého“ hnutí ve skandinávských zemích. Snímek o mladých ženách, které se rozhodly nestydět se za své tělo, relativizuje běžný pohled na krásu i „normalitu“.