Recenze: Viktoriánky Josse Whedona připomínají Buffy kříženou s Avengers a Julesem Vernem

Vítejte v Anglii roku 1899, před třemi lety nad Londýnem přeletěla záhadná vesmírná loď, která vysílala zvláštní energii, jež u vybraných lidí vyvolala netradiční reakci, nejdříve mdloby a následné získání zvláštních schopností. Těmto lidem se říká Dotknutí a škála jejich "talentů" je ohromná, žádný se však neopakuje. Dotknutí umí chodit po vodě, přeměnit věci na sklo, ničit pouhým dotykem, jsou velcí jako obři, vidí budoucnost, střílí ohnivé koule, umí se vznášet, léčit, mluvit všemi jazyky světa..., mají mnoho dalších a dalších schopností, které jsou stejně rozmanité jako jejich nositelé lišící se věkem, etnikem i sociálními vrstvami, z nichž pochází. Lidská společnost ale jejich přeměnu nechápe a neví, jak se k Dotknutým postavit.

Dotknutými jsou většinou ženy (mužů je mezi nimi jen velmi málo) a mají pověst nemravných bytostí, ke kterým se lidé otáčejí zády, někteří je dokonce pronásledují a označují za čarodějnice. Život ve viktoriánské společnosti není pro ženu snadný normálně, natož když jste něčím zvláštní. Řada Dotknutých tak raději své talenty tají a ti, co je přiznali se uchýlili do Sirotčince paní Amalie „Molly“ Trueové, kde najdou bezpečný úkryt a zázemí. Nejlepší přítelkyní Molly je vynálezkyně Penance Adairová, která jí pomáhá Dotknuté najít a zjistit, pravdu o tom, kde se vzali a jaký to má vše smysl. Jejich snahu jim ale nekomplikuje pouze odmítání společnosti a nepřátelé, kteří je napadají, nýbrž i psychicky nemocná vražedkyně Maladie - Dotknutá, jež věří, že je vyvolená a že její konání je vůlí Nejvyššího.

Viktoriánky přináší svěží kombinaci historické kriminálky, sci-fi a dramatu zabalenou do mírně steampunkového hávu, který této kombinaci dokonale sluší. Tvůrci v čele s Jossem Whedonem použili autentické viktoriánské prostředí (kostýmy, kulisy, rekvizity) a obohatili ho o Penanciny úžasné vynálezy a jedinečné schopnosti Dotknutých, díky čemuž se jim podařilo vytvořit svět jako z románů Julese Vernea. Vše doplňuje orchestrální, převážně smyčcová hudba ve stylu Howarda Shorea a jeho hudebních témat pro Kraj hobitů z Pána prstenů. Postavy Dotknutých jsou zajímavé originální, ale i záhadné. Seriálu tak rozhodně nechybí napětí. Každým dílem je divák vtahován do záhad kolem Viktoriánek i jejich nepřátel hlouběji, s každým dílem se objevují nové otázky a s každým dílem jim více držíte pěsti a přejete jim jejich vítězství. Ovšem bylo by to vítězství? Právě záhadný původ jejich schopností je to co vás drží zpátky a nutí vás přemýšlet, jestli skutečně stojíte na správné straně barikády. Vždyť nikdo vlastně neví, kdo nebo co je tvůrcem Dotknutých a jaké poslání ve skutečnosti Molly a Maladie mají.

A právě výjimečné postavy jsou největší silou seriálu. Superhrdinů už jsme měli možnost potkat mnoho, ale Viktoriánky jsou jiné. Každý z Dotknutých má svou schopnost a mohl by být za hvězdu, ale jejich superschopnosti se objevili v době, kdy společnost je možná připravená na technologický pokrok jako elektřinu, parní stroje a telefony, ale ne na to, aby byl někdo jiný, nedej bože výjimečný, a ještě ke všemu žena. Dotknutí za své schopnosti platí velmi vysokou cenu, jsou osamělí, vytržení ze společenského života a čelí řadě předsudků a diskriminaci. V jednu chvíli je i označí barevnou stužkou na šatech, aby všichni věděli, co jsou zač. Těžko se pak divit Molly, že má chuť upustit páru a zmalovat několika chlapům obličej. Není to ale jen společnost a doba, které Dotknutí čelí, jsou to i oni sami. Jejich nejistoty, deprese a frustrace je ničí, stejně jako jejich neschopnost porozumět tomu, proč se to stalo zrovna jim, či zda je to navždy. Svou sílu jít dál naštěstí čerpají od sebe navzájem, ze svého přátelství a soužití v Sirotčinci, kde se nikdo nebojí jejich schopností a kde se je učí ovládat a správně využít. U dvojice Amalie a Penance je navíc zachován osvědčený vzorec nerozlučného partnerství – dva naprosté protiklady, které se skvěle doplňují a mezi kterými to srší hláškami.

Každopádně ačkoli je seriál hlavně o ženách (muži jsou tu výjimečně spíše do počtu), jsou Viktoriánky akční, násilné a svižné, nechybí jim ale ani humor a ironie, což je přesně to, co od seriálu takového druhu očekáváme – dynamickou zábavu, u které se nebudeme nudit. Hereckým výkonů rozhodně kraluje šílená Maladie v podání Amy Manson, ale ústředí dvojice Amalie (Laura Donnelly) a Pennace (Ann Skelly) jí slušně sekunduje. Obě jsou velmi sympatické, civilní a jejich hašteření jim sluší.

Viktoriánkám ale každopádně v tuto chvíli ublížilo to, že se jeho tvůrci rozhodli vydat pouze polovinu první řady seriálu. Viktoriánky měly mít původně jen deset dílů, pak se ale HBO rozhodlo, že natočí o dva díly víc a dějově je rozdělí na dvě části po šesti epizodách. Poslední díl "první" řady odtajnil mnohá tajemství a ukázal nám, původ a povahu schopností Dotknutých, dokonce nás zavedl do budoucnosti, jenže to udělal tak, že zcela násilně přepnul do úplně jiného režimu. Z viktoriánské doby se diváci rázem ocitnou kdesi ve vesmíru a kolem létají kulky. Sice se díky tomu postupně dozvídáme, kdo je Amalie a co je jejím posláním, ale nevíme, kde jsme, v jaké době a co jsou všichni ti lidé kolem zač. Vše je jen mlhavě naznačeno. Ke konci epizody se sice vše zase spojí, ale to nestačí. Pokud chtěli tvůrci seriál dělit, rozhodně měli skončit před tímto dílem. Začátek druhé části první řady by jí slušel víc a hlavně, by naprosto upoutal, neboť by divák chvíli váhal, zda si pustil správný seriál. Jako závěr je to ale příliš matoucí a celou povahu a tvář seriálu to pokazilo. Je tu ale naděje, že druhá část vše napraví a že se jednotlivé linky ve viktoriánské Anglii i daleké budoucnosti rozvinou a chytře propojí.

S ohledem na současnou seriálovou tvorbu (viz například Příležitostní detektivové z Baker Street ze stejného historického období) ale Viktoriánky rozhodně patří k těm povedenějším a kvalitnějším pořadům.

Hodnocení: 70 %