Třetí a poslední řada Ivety, jež na Voyu startuje v pátek, byla od počátku předurčena k tomu být buď tou nejlepší, nebo nejhorší částí celého projektu. Jak se posouváme ke konci života Ivety Bartošové, mizí záminky oblékat nostalgické kostýmy a přehrávat notorické videoklipy. Zůstává žena, na jejíž konec prakticky v přímém přenosu čeká celý národ. A právě to nám tvůrci dávají. Souboj s alkoholem, buranské pěstní souboje o její srdce, únos do Itálie a vytlemený ksicht Pavla Novotného. Moře nedůstojnosti a ponížení nejen pro Bartošovou, ale ještě v mnohem větší míře pro celý ekosystém, který ji obklopil a spotřeboval. Od excentrických partnerů přes bulvár až po veřejnost, která celou tu mašinu krmila a živila svým zájmem. Zpodobnění toho všeho může být intenzivní a podnětné, ale také laciné a bulvární. Jak se s tím režisér a scenárista Michal Samir popral?
