The Babadook

Den dětí i Den matek je ještě daleko, tak si na Otrlci alespoň připomeneme MDŽ, a to filmem, který je ztělesněnou noční můrou všech matek. Mladá vdova Amelia sama vychovává svého syna Sama, který má pocit, že po jejich domácnosti se toulá neviditelné monstrum. Sam nespí, straší své vrstevníky a dokonce si na obranu podomácku vyrábí různé zbraně. Jednoho dne se na prahu domu objeví dětská kniha nadepsaná Pan Babadook. Amelii a Samovi stačí letmé prolistování a pochopí, že se nejedná o nejvhodnější četbu na dobrou noc, ale naopak o velmi zneklidňující obrázkovou vyprávěnku o hrozivém Babadookovi, který straší a trápí obyvatele posedlého domu. Oba také podle různých náznaků brzy zjistí, že pan Babadook se dost možná usadil u nich doma. Režijní debut australské herečky Jennifer Kent se po právu ocitl v mnoha žebříčcích nejlepších filmů uplynulého roku, a to nejen těch věnovaných hororu. Kromě pečlivého plíživého drnkání na divákovy nervy je totiž Babadook neméně virtuózně natočenou studií pozvolného pádu hlavní hrdinky do šílenství. Po vzoru Stephena Kinga film nejprve buduje vyhrocenou civilní situaci, když ukazuje, jak se Amelia stále více nervově hroutí ze stresu v zaměstnání, hyperaktivního dítěte i vlastní bezútěšné existence. Kniha o panu Babadookovi je pak jen předzvěstí ještě mnohem zlověstnějších problémů. Jennifer Kent dodává: „Nechci tvrdit, že všechny chceme zabít svoje děti, ale pořád je až příliš velké tabu říkat, že rodičovství nemusí pro ženy být pořád jen skvělá zkušenost.“ (Festival otrlého diváka)