Lepší sněžný muž nežli žádný muž, zazní hned na začátku filmu Vražda ing. Čerta (1970) slova písně Marty Kubišové. Skladba si utahuje z touhy mnoha žen po uzavření manželství a nalezení spokojenosti prostřednictvím partnerského svazku – bez ohledu na jeho skutečnou uspokojivost a oboustrannou smysluplnost.
Pro každého z nás je českou filmovou klasikou něco jiného, neboť máme své favority, na které nedáme dopustit. Přesto jsme se rozhodli na danou otázku odpovědět a přinášíme vám obsáhlý přehled toho nejlepšího, co byste v české kinematografii neměli minout a co mezi naši klasiku určitě patří.
Filmové umění je úzce propojené s literárním, hudebním a především tím výtvarným. Filmaři a filmařky již od počátků čerpali inspiraci z výtvarných děl, z nichž lze odkoukat práci se světlem či precizní kompozice. V jakých případech však filmy obrazy explicitně citují?
Nakladatelství UMPRUM představilo v první polovině letošního dubna publikaci s prozaickým titulem Ester Krumbachová. Obsáhlá kniha vznikala několik let z nalezené pozůstalosti originální a významné tuzemské výtvarnice, scenáristky a režisérky. Ta se kromě jiného podílela na řadě filmových skvostů nejen československé nové vlny. Knihu sestávající z esejistických textů a archivních materiálů si na Kinoboxu podrobně představíme v následujících týdnech. Pojďme se však nyní zaměřit na život a dílo Ester Krumbachové, která stále zůstává pozapomenutá.
Nedlouho po restaurované verzi trezorových Skřivánků na niti (1969) režiséra Jiřího Menzela se do českých kin vrátí ceněná klasika kontroverzního Karla Steklého s názvem Siréna (1947). Drama s Josefem Bekem a Naděždou Gajerovou v hlavních rolích si odneslo hlavní cenu – Zlatého lva – z Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách.
Před týdnem se do vybraných českých kin vrátila restaurovaná verze filmové klasiky Jiřího Menzela Skřivánci na niti (1969). Snímek natočený podle předlohy Bohumila Hrabala měl mimořádně pohnutou historii. Pojďme si film, kde září Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Rudolf Hrušínský a další, připomenout.
Dnes do českých kin vstupuje Cesta domů, třetí část vorlovské trilogie, kterou před 21 lety započal titul Cesta z města. Jak se originálnímu autorovi žije „mimo civilizaci“ na Rabštejnsku, co pro něj znamená technologický pokrok, 50 let divadla Sklep a jak se cítí v pozici režiséra kultovního Kouře? Dočtete se níže v obsáhlém rozhovoru.
Vojtěch Jasný patří k ikonickým režisérům československé nové vlny, který i přes problémy emigrace neustrnul a věnoval se svému celoživotnímu poslání točit filmy a dokumenty. O autorovi nezapomenutelných děl jako Až přijde kocour (1963) nebo Všichni dobří rodáci (1968) byla nedávno vydána kniha od profesora filmové vědy Jiřího Voráče. V titulu s názvem "Vojtěch Jasný. Filmový básník v exilu" se zaměřuje na méně známou, exilovou životní etapu slavného režiséra, který zemřel v listopadu roku 2019. S Jiřím Voráčem přinášíme interview pojednávající nejen o osobnosti, filmech a přátelství s Vojtěchem Jasným.
Dnes večer (ve 21:50) si můžete na ČT2 pustit jeden z nejznámějších tuzemských trezorových filmů, který se stal na dlouhých dvacet let obětí normalizační politiky ze sklonku šedesátých let. V jedné z ústředních rolí se představila Jiřina Bohdalová, která dnes slaví úctyhodné devadesáté narozeniny. Provokativní mistrovské dílo v podstatě ukončilo kariéru věhlasného scenáristy a je symbolem filmařského odboje proti represivnímu komunistickému režimu.
Do českých kin vstoupilo ambiciózní drama ceněného režiséra Bohdana Slámy (Štěstí, Venkovský učitel, Bába z ledu), na černobílý filmový materiál natočený snímek pojednávající o životě jedné jihočeské (dříve rakouské) vesnice a jejích obyvatel v rozmezí 30. - 50. let 20. století. Téma i 75 let od konce 2. světové války budí vášně a nenabízí jednoznačné odpovědi na zásadní otázky. Navíc vybízí k otázkám dalším.
