Recenze filmu Dej mi své jméno

78%

Komentáře a recenze 37

Dle počtu bodů
jirikzaboj
jirikzaboj
2 829 bodů
10
Skvěle vtahující pomalá podívaná, která ctí řemeslo v tom nejlepším měřítku, jaké si můžeme od takové filmařiny italské romance a atmosféry 80. letech představit. Nepopsatelná chemie obou protagonistů a vrcholové herecké výkony. Timothée je král a podepsal bych se pod všech těch tisíc článků o tom, že je to nastupující DiCaprio. Možná bych to ještě o level povýšil, protože Timothée je pro mě ještě o kus dál a jeho inteligence se dá perfektně vystihnout už v tomhle snímku. Netradiční letní láska, která mluví svým netradičním vyprávěním v tichosti a přesto tak brilantně a výstižně. Filosofický přesah vyvrcholí finální promluvou otce Elia, která geniálně zakončí skvostný romance-epos se sevřeným poselstvím a občasnou smutnou pravdou nad uzavíráním emocí a nekonečným přesvědčováním sebe sama o opaku pravdy.
Edward
Edward
2 487 bodů
3
3/10
Vurhor
Vurhor
2 021 bodů
9.5
Překrásný film. A rozhodně jedno z nejlepších romantických dramat za posledních několik let. Melancholická, ale přesto příjemná a senzační atmosféra slunečné Itálie, ve které se do sebe zamilují dva zcela odlišní muži. Film na to jde pozvolna, netlačí na pilu, nepřehání. K tomu dodává třešničku na dort svými uvěřitelnými a chytře napsanými dialogy a celkově scénářem, který na to jde po svém, nenásleduje nějakou šablonu, jak by takový příběh měl postupovat, v rámci čehož vzniká snímek, který působí neskutečně reálně. A to vlastně i pro mě, jako bych v tý Itálii fakt byl. A klobouk dolů před dvěma hlavními představiteli, takovou odvahu jsem od zhlédnutí Špatné výchovy neviděl. Pár krapet utahaných scén těžko potlačí ten fakt, že se jedná o naprosto skvělý snímek, který je momentálně mým největším oscarovým favoritem. Btw, závěrečný rozhovor s otcem je mega dojemný.
Metuje
Metuje
1 389 bodů
6
Z první hodiny snímku jsem měl dost divný pocit, nakonec mi xxmartinxx podal vysvětlení, je to zřejmě opravdu volbou "starého" Armieho Hammera. Závěrečný monolog Michaela Stuhlbarga je super, bohužel je to jen pár minut z více než dvou hodin stopáže. Kamera taky nijak extra nezaujme, hudba rovněž. Neseděl mi přechod z úvodní hodinky, kdy se na sebe oba hrdinové nemůžou téměř ani podívat, do druhé poloviny, kdy si jeden kleká před druhého, bylo to takový nějaký moc z donucení, na rychlo. Část o dospívání a experimentování fajn, ale celkově film pouze nadprůměr. Kdyby film sestával z posledních dejme tomu 70 minut (samozřejmě mírně upravených), byl bych nadšenej.
thekalli
733 bodů
8
Možné *SPOILERY* // Chalamet je absolutní blázen. Bude mi asi ještě dlouho trvat, než pochopím jak to vlastně zahrál, ale hádám, že "practice practice practice". // Až na to, že bych to občas malinko popohnal, jsem si to strašně užil, vlastně mnohem víc, než jsem před shlédnutím filmu očekával. Když jsem na to koukal, naprosto jsem nasával tu energii krásné Itálie na jaře. Prostě smysluplné dialogy, které ani nebyly potřeba, někdy jen prostě stačil Timotheé pohrávající na scéně, broskev už na mě byla trošičku moc magořina, ale jen to dokazuje, že mám pravdu, když říkám že Chalamet je magor. Ovšem, i Armie Hammer byl přesvědčivý, velmi přesvědčivý, ale vedle vycházející hvězdy.. no. Každopádně, režisér s kameramanem to zvládli na jedničku a ten konec.. uuf, neříkám nic, to byla velmi silná "message". A to mě dostává k bulícímu Timotheému před krbem, kde mě jako prostě dostal a neudělal jsem nic. Dlouho jsem neviděl film, který by mě tak moc překvapil.
Terezie_Terez
Terezie_Terez
475 bodů
6
Jelikož jsem před tímto snímkem viděla Já, Simon, byl pro mě děj nudný a nezajímavý. Proto jsem ho ani nedokoukala a mé hodnocení není tak objektivní.
lukas-juras
lukas-juras
426 bodů
8
80% procent dávám snímku proto, že se nejedná o populisticky mířený snímek. Vnímá problém součastnosti a taky ho tak ledově in-natura servíruje. Za mě stále ale máme lepší snímky jako například Modlitby za Bobbyho. Zkrátka ženatý můž s náklonností k chlapci a zapletené story jako jejich těla! Jsem zastáncem této tvorby, ale popravdě hodnotit ji vysoko jen proto, že se odlišuje, také není dobře. To co je pro mne naprosto úžasné, že ještě vznikají filmy bez animací, šíleé postprodukce a honiček s výbuchy. Já pořád bojuji s tím, zda scénář je vleklý nebo naopak vystihuje realitu. Mám s tímto filmem mnoho ale, které budu ještě dlouho dobu řešit. Možná i proto, že toto téma je mi blízké, nekoukám na něj z pohledu vnějšího, ale z pohledu tohoto světa zevnitř. Zvažuji že si film pustím ještě jednou, ale musím překonat ona ale...
  • Kamera
  • střih
  • scenérie
  • vleklost
luciefr
380 bodů
6
asi nemam umělecké cítění
Georgino
109 bodů
8
Trávíte prázdniny na venkově, občas se nudíte, dlouhé chvíle zaháníte četbou knih, koupáním se u vody nebo muzikou a každý den je příjemný relax. Když pak léto skončí a vy se vrátíte zpět do rušného života, v hlavě vám zůstane příjemný pocit po krásně stráveném létě a možná se vám po tom klidném venkově i začne stýskat. A přesně takový pocit mám i z filmu Call me by your name. Film ve vás dozraje a teprve časem si uvědomíte, jak příjemná tahle podívaná byla. Atmosféra 80. let a slunného italského venkova je nakažlivě výborná. A k tomu si přidejte skvělé herecké výkony v čele s Timothéem Chalametem, který si opravdu zaslouží všechny ty ceny, co za ztvárněné Elia dostává. Jeho herectví je neskutečně přirozené, bez velkých gest, jako kdyby svého Elia skládal z mikroskopických kousků nenápadných pohledů a pohybů těla. Dnes, v době okázalého herectví, je jeho výkon velice osvěžující. A také velice potěšil závěr filmu, především chápavý monolog otce. Myslím, že taková slova z úst rodičů by zachránila mnoho mladých životů.