leafroller
3 023 bodů •
5
Mára je sochař, který však nemůže svobodně tvořit. Je to logické, jsou osmdesátá léta. Navíc to vypadá, že byl zachycen v jedné z mnoha vln komunistických zátahů na umělce a trochu to schytal. Ale kdo tenkrát ne, že? Nicméně všechno zlé je k něčemu dobré a pro Máru se persekuce stala účinnou výmluvou pro to, aby nechodil do práce a trávil veškerý svůj čas v leže na kanapi, v sedě v hospodě nebo zašitý ve svém malém ateliéru na břehu Vltavy. Tím přivádí svou rodinu do tristní finanční situace. Vandrácky oblečení sedí o hladu v zatuchlém sklepním bytě.
I takový člověk má však přátele. Ti dobře znají Márovu finanční situaci a navzdory vědomí jeho odporu k práci, vymyslí pro něj způsob, jak vydělat peníze a současně zůstat "charakterním" umělcem. Mára se však místo vděčnosti, která by se zdála být na místě, nechá přemlouvat a nakonec až blahosklonně svolí. A tak dále, a tak dále, skončí to špatně. Víte, takový charakter je prostě na zblití, i když ve filmu je to kladný ubohý hrdina.
Proto ho asi nemám rád.
Jinak je film profesionálně natočený a angažované hvězdy odvádějí výbornou práci. V některých scénách se ale neubráním pocitu absence scénáře. Prostě to vypadá jako skeč z Ruské rulety. Ale to nevadí, ke koukání mi stačí, když není na scéně Mára.
Jeho přístup mi vlastně připomněl ještě jednu věc. Jednou jsem viděl v televizi rozhovor s panem režisérem Krejčíkem, který to při nějaké té čistce také schytal. V kostce říkal, že všichni režiséři, kteří točili v sedmdesátých a osmdesátých, jsou komouši a dštil na ně oheň a síru. Že on, ubožátko, nemohl dělat svoje věci a přesto se nesnížil k točení (těch naprosto sqělých) schválených filmů (které máme všichni rádi), ale místo toho na protest trpěl ve sklepě.
Co říci závěrem? Jsem rád, že za socialismu existovali i umělci, kteří nemuseli bojovat za každou cenu a poskytli nám sqělé filmy, ve kterých se sice lidé oslovují "soudruhu", ale my na ně stejně rádi koukáme pořád dokola...
