Hlavní hrdina filmu Bin-jip Tae-suk se násilí v mezilidských vztazích vyhýbá tak, že do žádných mezilidských vztahů nevstupuje. Zabydluje dočasně opuštěné byty, do cizího prostředí zasahuje jen velmi jemně a něžně. Až když neplánovaně vstoupí do vztahu s tajemnou Sun-hwa, dostává se opět do pasti násilí, jehož je jak aktivním tak pasivním účastníkem. Až ve vězení najde způsob, jak být mezi lidmi a zároveň se násilí vyhnout. Je však možné aplikovat toto řešení v běžném životě? Není Bin-jip jen jakýmsi útěkem do snu?
