„Když uhneš před hasákem, uhneš před míčem“. Kultovní Vybíjená zůstává sportovním klenotem

Režisér a scenárista Rawson Marshall Thurber měl ke sportu od dětství vášnivý a květnatý osobní vztah. „Vybíjenou jsem napsal v šestadvaceti nebo sedmadvaceti letech a tehdy vycházela z mé dvacetileté lásky ke sportu a jeho sledování,“ svěřil se roku 2018 pro sportovní kabelovou televizi ESPN, kterou Thurber do svého filmu vtipně zahrnul. Pro lasvegaský finálový turnaj, kde podceňovaný tým z fitka Avarage Joe pod vedením Petera La Fleura (Vince Vaughn) stojí proti narcisům z korporace Globocvična, jimž vévodí arogantní White Goodman (Ben Stiller), si totiž vymyslel fiktivní komentátorské vysílání ESPN s názvem The Ocho. Dvojici komentátorů ztvárnili Gary Cole a Jason Bateman způsobem, který z nich učinil vůbec nejpopulárnější hlasatele ESPN – ačkoli reálně vůbec neexistují.

„Tahle část se mi psala vůbec nejjednodušeji, protože to poslouchám celý život,“ poznamenal Thurber na adresu komentujících postav. „Přešlap při vítězném vybití tu nebyl od Helsinek v roce 1919, a všichni si pamatujeme, jak to dopadlo,“ je režisérova vůbec nejoblíbenější hláška z celého filmu, který směšnostmi souvisejícími se zveličováním a nadsázkou přetéká. Zoufalé party z tělocvičny, kde se nesmíte moc předřít a členské příspěvky nemají přednost, se jako trenér chopí několikanásobný šampion a legenda vybíjené Patches O'Houlihan (Rip Thorn), jenž po svěřeních hází instalatérské klíče. Herec Justin Long měl tu smůlu, že jeden takový hasák s tvrdou gumou přistál na jeho obočí, přičemž v poněkud malátném stavu jej prý zanechalo i několik ran svižně hozeným míčem.

Neplánovaný polibek od míče dvakrát obdržela také herečka Christine Taylor, již ránu pokaždé uštědřil její manžel Ben Stiller. Ten se spolu s Vaughnem připravoval praktickým cvičením vybíjené, což pro něj na prahu čtyřicítky nebyl až tak triviální úkon. „Je to hra pro mladé. Když je vám osm, je to jedna věc. V osmatřiceti letech to ale vyčerpává. Po třech nebo čtyřech minutách jste usmažení,“ vzpomínal Stiller, jenž roli Goodmana založil na jiné své postavě, vedoucím „odtučňovacího“ tábora Tonym Perkisovi v komedii Těžké váhy z roku 1995. Ta v kinech propadla a Stiller se domníval, že ji zkrátka nikdo neviděl. Podcenil ovšem její kultovní dosah a podobnosti obou antihrdinů omluvil tím, že Perkins musí být Goodmanův první nebo druhý bratranec.

Jeho výkon patří k hlavním trumfům filmu, jenž vyzdvihuje heroické odhodlání bezejmenných odpadlíků a dělá si legraci z jejich „anti-woke“ vyzyvatelů. Goodman, stíhaný vlastními komplexy v čele s obezitou z dětství, představuje bezohledného macho idiota, jehož vizí je zbavit svět „handicapů“ v podobě jedinců, kteří mají i jiné starosti než jen opečovávat svou image a budovat si katalogově příkladné tělo. Se svými Kobrami hodlá pošlapat střídmé sny Avarage Joe a hlavně Petera, jenž s padesáti tisíci touží pouze splatit dluhy a dál nabízet útočiště pro své ztracené existence. Goodmanovi, jenž jakoby vypadl z traileru na šílené fiktivní filmy z úvodu Stillerova hitu Tropická bouře, sekunduje třeba ledově chladná Evropanka Fran Stalinovskovichdavidovitchsky v podání Missi Pyle. Její postava, popisovaná jako „nejvražednější žena planety s míčem na vybíjenou“, měla být v první verzi scénáře robotem, což ale Thurber nakonec považoval za příliš absurdní.

Rozpustilých postaviček má ve filmu i tak přehršel. V týmu Avarage Joe najdeme převážně nerdy, geeky, sportovní nemehla aspirující na místo roztleskávače či pirátské cosplayery, k nimž si velmi snadno vytvoříme pozitivní vztah. A s nimiž se přirozeně identifikoval i Thurber, jenž našel kreativní mezeru na komediální trhu. „Jsem sportovní nerd a komediální geek, což jsem nějak slil dohromady. Do Vybíjené se otiskli Hráči z Indiany, Trenérka, Špatné zprávy pro medvědy, První liga či Karate Kid, a proto si ji snad lidé tolik oblíbili,“ vyjmenoval své formativní filmy režisér, jenž by prý filmařské řemeslo šmahem vyměnil za vlastnictví baseballového či fotbalového týmu. K tomu se ovšem neschyluje, neboť Thurber už točí i velkoprodukce jako Mrakodrap nebo Red Notice a možná se chopí i pokračování Vybíjené, které u 20th Century Studios oznámili loni na jaře.

Moc informací o dalším filmu nekoluje, přičemž Thurber se v jednu chvíli nechal slyšet, že vše potřebné vměstnal už do jedničky. A to včetně skvělých cameo rolí Williama Shatnera jako turnajového uvaděče či Chucka Norrise, jenž zpečetil výhru filmových outsiderů možná nejikoničtějším zdviženým palcem kinematografie. Krátkou scénu má také z dopingu usvědčená legenda cyklistiky Lance Armstrong, jenž Peterovi popisuje vlastní překonání rakoviny a chce vědět, na co umírá on, když se hodlá svého snu vzdát. Tehdy jej ještě ani nenapadla eventualita, že by se svět mohl dozvědět o pravé povaze jeho neuvěřitelného sportovního comebacku (což nijak neumenšuje respekt nad jeho bojem s takřka fatálním onemocněním).

Vybíjená byla v době vrcholné popularity komického uskupení Frat Pack ohromujícím úspěchem. Film stál 20 milionů dolarů a kina ho uváděla souběžně s Terminálem Stevena Spielberga, který měl jasně dominovat. V tržbách sice vyhrál, ale jeho 219 milionů nebylo vzhledem k vyššímu šedesátimilionovému rozpočtu až takovou výhrou jako 168 milionů pro komedii, kde po sobě dospěláci mrskají míčem a zesměšňují americkou posedlost idealizovanými obrazy. Thurber film zčásti založil na bestselleru Fast Food Nation, v němž Eric Schlosser líčí moderní obsesi mastnou a okamžitě servírovanou kuchyní. „Máme tak v hlavě vlastní váhu, necháváme se ovlivnit obrazy, jsme tak upnutí na mládí,“ prozradil režisér pro Film Freak Central. Kultura takto podle něj vytváří davové psychózy a její reklamní apel je sám o sobě tak surreálný, že jej bylo obtížné ještě satirizovat.

Největší odměnou mu ovšem byla popularita filmu v těch sportovních okruzích, které svým příběhem burcoval. Snímek se pro hráče vybíjené stal úvodní instruktáží, motivační modlou i spolehlivou značkou, kolem níž vznikla liga dospělých, kde si každý může svou Vybíjenou prožít. Když už ne s vidinou padesáti tisíc dolarů, tak alespoň pro zážitek ze hry, která navzdory jistým rizikům obnáší hlavně zdravou zábavu. „Že ty ligy opravdu vznikají, to mi přišlo vážně šílené. Bylo to moc milé. Celkem často mě na ty zápasy zvou. Je to ironické, protože jako malý jsem vybíjenou miloval. Ten film jsem částečně napsal z toho důvodu, že když před někým vyslovíte ‚vybíjená‘, tak se buď začnou smát, nebo potit,“ vystihl Thurber svou nejzákladnější motivaci, již jeho film rozhodně nedělá ostudu.

Nejlepší sportovní filmy podle něj ostatně nejsou přímo o sportu, přičemž i Vybíjená primárně stála na absurditě svého námětu a svých postav, které si prostě jedou vlastní rebelskou manýru. „Je to pro mě ostrov ztracených existencí. Je to film o týpcích, kteří ví, že jejich klubovna má utrum, pokud jí sami nepomohou. Není to o vítězství či porážce. To je podle mého zábavné a o to jsem se snažil. Navzdory té směšnosti, navzdory tomu, že dospělí hrajou vybiku, přestože jedna postava je za piráta, tak když odvedete svou práci dobře, publikum se na konci a navzdory vší pošetilosti přistihne, jak drží palce filmu o vybíjené.“ Zkuste si to sami třeba na Disney+ nebo Apple TV+, i po dvou dekádách jde o vděčnou nálož jen místy infantilní zábavy.

Podívejte se, jak vysoko se tým Avarage Joe probojoval v žebříčku nejlépe hodnocených komedií dle uživatelů a uživatelek Kinoboxu.

Zdroje: ESPN, Mental Floss, Kinobox, IGN