Rok ´09: čeští filmaři vstoupili do dějin

Při pohledu na letošní třicítku českých hraných filmů si toho nelze nevšimnout: více než třetina se jich odehrává v minulosti. Filmaři si konečně uvědomili - masírováni i všeobecným voláním po nedostatku reflexí české historie - že nastal čas se od hřejivých komedií ze současnosti přesunout k historickým traumatům.

Předvojem tohoto trendu byly už starší filmy Jana Hřebejka, nové české snímky jdou však spíše proti pelíškovskému trendu a více či méně zdařile se snaží prolomit vlny. Velkou roli tu alespoň jako inspirační zdroj mohl hrát německý trh. Ten v posledních letech vychrlil hned několik filmů o německém traumatu druhé světové války a úspěšné tažení svou historií završil ve "Stasi hitu" Životy těch druhých, který si v roce 2007 odnesl i Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Od Libuše k tankům
Martin Huba ve filmu Kawasakiho růže.Zájem o historii začíná už v mytických dobách mléka a strdí, kam se vydal film Kněžna Libuše, erotické béčko z českých hvozdů a hájů, které je asi nejbizarnějším snímkem roku. Snoubí se v něm řemeslné neumětelství s pokusem o jakousi uměleckou výpověď o "soumraku věku moudrosti".

Toto dílko, ač ho natočil americký režisér, je snímkem typicky českým. V době omezených rozpočtů si hned dva filmy troufly na středověk. Ať žijí rytíři! i Jménem krále spojuje také to, že vznikly jako derivát z chystaných televizních seriálů. Demytizovaly se také ikony národních dějin - zbojník Jánošík zněžněl a Babička v podání amatérských tvůrců zhrubla.

To k válečnému období přistoupili tvůrci odpovědněji. Vysoce hodnocený Protektor Marka Najbrta se stal českým kandidátem na Oscara. Slováci pro tyto účely zvolili taktéž téma holocaustu, i když zpracované průměrněji v Nedodrženém slibu. Filmaře zaujala rovněž tolik diskutovaná 50. léta - v didaktickém Klíčku či v debutu reklamního režiséra Tomáše Mašína 3 sezony v pekle.