10 filmů na Halloween, z nichž si vybere každý. Děs, zábava, bizár i animák pro děti

Režisér Michael Dougherty se scenáristicky podílel na blockbusterech X-Men 2 či Superman se vrací a působivě dirigoval epický střet monster ve druhé Godzille z roku 2017. Nejlépe však zvládá menší halloweenské horory, což kromě osobitého Krampus: Táhni k čertu (2015) dokázal především v režijním debutu Trick 'r Treat (2007). 

Snímek sleduje události jednoho halloweenského večera v menším městečku v povídkovém stylu. Udržuje si fantaskní atmosféru a jde na ruku i mladším divákům a divačkám, byť některé scény se dětem mohou ve spánku nepříjemně vracet. Jednotlivým a vzájemně propojeným příběhům vévodí dětští i dospělí herci, z těch známějších se objeví třeba oscarová Anna Paquin nebo Brian Cox. Dočkáme se kreativně vypointovaných linií, jejichž vyprávění odráží strašidelné lokální mýty a pověry.

Podobnou a ještě více komerční alternativu představuje Noční můry z temnot (2019), popřípadě klasická Creepshow (1982).

Pro otrlé divačky a diváky natočil režisér Damien Leone experimentální sequel ke svému undergroundovému hororovému hitu Terrifier (2017). Maniakální a brutální vrah ve znepokojivé klaunské masce, která zřejmě vůbec maskou není, vstává z mrtvých a terorizuje město v sérii cynických, násilných, surreálných a sebereflexivních scén. 

Leone na jednu stranu imituje komiskový narativ o vzestupu pubertální superhrdinky, která se monstru může jako jediná postavit. Klaun Art (David Howard Thornton) je ostatně mytologickým záporákem, který mimo jiné poukazuje na samotný duchovní základ Halloweenu v popkultuře. Po událostech prvního filmu je Art všeobecně známým bláznem a lidé se před smrtí domnívají, že před sebou mají jen koledníka ve vrahově masce. Nekompromisně brutální snímek tak zajímavě přistupuje k mystické identitě, již kostým uměle netvoří, nýbrž ji zakrývá a pomáhá jí.

Ač se jedná remake stejnojmenného snímku z roku 1963, osmdesátková verze loutkoherce a režiséra Franka Oze (muže zodpovědného za pohyby a hlas Yody ze Star Wars) se těší větší prestiži. Příběh o květináři Seymourovi (Rick Moranis), jemuž masožravá kytka pomáhá získat přítelkyni likvidací protivníků, kombinuje několik žánrů v čele s hororem, komedií a muzikálem. 

O zábavu se starají půvabné praktické efekty a hlavně skvělí komediální herci, mezi nimiž najdeme Steva Martina nebo Johna Candyho. Retro stylizace odkazuje ke klasickým muzikálům nebo k monster movies padesátých let, tudíž určitě nejde o nepřiznanou vykrádačku tuzemského klenotu Adéla ještě nevečeřela (1977).

Osmdesátky byly mimo jiné lůnem pokleslé žánrové zábavy, jíž se chápali nepříliš talentovaní a zajištění tvůrci s nepopiratelnou dávkou entuziasmu. Klauni zabijáci z vnějšího vesmíru, původním názvem Killer Klowns from Outer Space, jsou další ze série nízkorozpočtových brakových variací na padesátkové kultovní filmy Eda Wooda či Rogera Cormana. Vesmírní klauni přiletí v lodi ve tvaru cirkusu a pomocí popcornových zbraní potírají lidstvo, které nestačí zírat.

Spolu s filmy jako Návrat vražedných rajčat jsou Klauni absolutním dobovým kultem. A také dílem, které představilo možná nejabsurdnější variantu potenciálních klaunských kostýmů na Halloween. Právě za gejzír nápadů a poctivě dělané kulisy si tvůrci zaslouží uznání. Nemluvě o tom, že postavy často stylizované do podoby děsivých monster proměnili v něco tak roztomile legračního.

Přesně na hraně mezi životem a smrtí uvízne předčasně zesnulý muž (Casey Affleck), jenž po sobě zanechal truchlící ženu (Rooney Mara). Mužův přízrak se nemůže zcela vyprostit z okovů fyzického světa a nikým neviděný v tichosti sleduje svou milovanou osobu, již zanechal bloudit v domě plném bolestných vzpomínek. 

Režisér David Lowery nabídl meditativní a pomalu vyprávěný citlivý snímek, který je naprostou antitezí většiny duchařských děl. V minimalistické a statické formě zkouší trpělivost komerčního publika, ale odmění všechny přemýšlivé diváky a divačky prahnoucí po osobitém rozjímání na téma (ne)konečnosti lidské duše, která možná jen převléká kostýmy, podobně jak káže i halloweenská tradice.

Dětská klasika v produkci Stevena Spielberga, se scénářem Chrise Columbuse (Sám doma) a v režii Richarda Donnera (Smrtonosná zbraň) u nás nemá až takovou pověst. A to je škoda, neboť jde o kulturně vlivný film, jehož vícežánrový a koneckonců i vícegenerační odkaz se táhne až ke Stranger Things a dalším retro pořadům. 

Snímek o dětské partě, která jde po stopě bájného podzemního pokladu, na první pohled není halloweenský. Premiéru měl ostatně v červnu a evokuje bezstarostné letní dobrodružství. Jenže tahle vzrušující výprava je také plná zlomyslných záporáků a pod dohledem Spielberga, jenž do svých děl vždy rád zahrnoval hororové atrakce, má vhodný náboj pro období, kdy rodiny společně usedají k večerním projekcím.

Středoškolská komedie s Lindsay Lohan, Rachel McAdams či Amandou Seyfried je v USA po právu ceněná. Tradiční příběh o aklimatizaci nové spolužačky, která osciluje mezi neoblíbenými podivíny a arogantními holčičími primadonami, zpestřují vtipně podávané pravdy o dívčích kolektivech a také role převleků.

Obdivované holčičí uskupení Plastics dbá na to, aby jeho atraktivní členky udávaly školní dresscode. Také protagonistka Stacey v podání Lohan mění svou image a chování podle toho, s kým se zrovna stýká. Důležitým bodem příjemné komedie pro celou rodinu je halloweenská párty, která iniciovala debatu o kostýmech dílem strašidelných a (větším) dílem erotických. I v tom jsou Protivný sprostý holky, jež zanedlouho čeká muzikálová adaptace, nadčasové a trefné.

První a zatím bohužel poslední celovečerní dobrodružství plastelínových hrdinů, natvrdlého vynálezce a páníčka Wallace a jeho geniálního psa Gromita, nezůstalo nic dlužné renomé hlavního tvůrce Nicka Parka. Wallace s Gromitem sbírali Oscary za své strhující krátkometrážní příběhy, v nichž se úžasná kreativita prolínala s žánrovými schématy a odkazy na slavné filmy.

V tom triumfuje i Prokletí králíkodlaka, které volí detektivní a mysteriózní rámec a hravě odkazuje třeba na horory o vlkodlacích. Tým pověstného studia Aardman, které stojí i za Slepičím úletem a Ovečkou Shaun, dokáže jen přesnou inscenací budovat napětí. To však jen dokresluje zábavnou smršť absurdních zvratů, bláznivé akce a humoru, který na rozdíl od vizuálních čísel docení hlavně dospělí.

Drákula s hlasem Adama Sandlera, jehož dospívající dcera se v zámku obývaném všemožnými strašidelnými bytostmi zamiluje do zbloudilého lidského mladíka, je jistě tradičním halloweenským doporučením. Hotel Transylvánie, ač nedosahuje kvalit animované tvorby Pixaru či výše zmíněného Aardmanu, ovšem plní svůj účel na jedničku a dětské publikum u něj má opakované žně.

Pěkný je i český dabing v čele s Petrem Rychlým a zběsile odvíjený příběh zdobí mnoho srandovních vedlejších postav, jež povedeně rozvíjel i druhý díl. Půvabu napomáhá i specifické transylvánské prostředí a lehce morbidní humor, který však tvůrci chytře převlékají do nevinných groteskních skopičin. Chcete-li méně infantilní halloweenskou variantu, můžete upřednostnit třeba Koralínu a svět za tajnými dveřmi (2009).

Ve filmu Jonathana Levina (50/50) je protagonistou pětadvacetiletý zombie Er (Nicholas Hoult), jenž se zamiluje do lidské ženy Julie (Teresa Palmer). Mezi nepravděpodobnou dvojicí vzniká v této parodické variaci na zombie apokalypsu silné pouto a Er se ve společnosti krásné a citlivé ženy začíná postupně měnit.

Film se sympatickým obsazením, které dotváří John Malkovich a Dave Franco, příliš nerozvíjí potenciál obráceného schématu, kdy se na zombie apokalypsu nahlíží zvnitřku, nikoli z perspektivy unikajících lidí. Zůstává tradičnější romantikou o vývoji hrdiny se značně změklým mozkem a upřednostňuje patos, což však v rámci těchto doporučení vhodně dotváří různorodou tematickou mozaiku.

Nenašli jste? Zkuste se podívat na žebříček nejlepších hororů podle hodnocení uživatelek a uživatelů Kinoboxu.