Pán prstenů se vrátí už v září. Nejdražší seriál historie se představuje na nových fotkách, schytává to za obsazení černošských herců a jeho výroba je extrémně utajovaná

Projekt bude vycházet z přehlížených textů
Jeden prsten vládne všem... Už se chytáte? Pokud ano, pak jistě také očekáváte dlouho avizovaný seriál Amazonu, který nás devatenáct let po Návratu krále a osm let po Bitvě pěti armád zavede do fantastického světa Středozemě. Pán prstenů: Prsteny moci se budou odehrávat tisíce let před dobrodružstvím Froda a Sama a svede dohromady několik příběhů, které povedou k vytvoření bájných prstenů moci. Jimi byli obdarování nesmrtelní elfové, nejmoudřejší a nejsličnější ze všech bytostí, trpaslíci, skvělí kovkopové a řemeslníci ze síní pod horami, a také lidé, kteří ze všeho nejvíce touží po moci. Všichni ale byli podvedeni temným pánem Sauronem, učněm poraženého čarodějného boha Morgotha, jenž v tajnosti ukul další prsten, jímž všechny ostatní ovládal.

První tři díly úvodní série, jejíž výrobní cena přesáhla čtyři sta milionů dolarů (jen pro porovnání, fantasy Kolo času od Amazonu stála takřka šestkrát méně), už byly promítnuty některým zahraničním novinářům a magazín Vanity Fair poskytl čtenářům unikátní první náhled včetně fotografií z natáčení a vyjádření tvůrců. Žádné podrobnější informace o příběhu sdíleny nebyly a projekt nadále vzniká v přísném utajení, které nepamatujeme ani z finálních řad Hry o trůny.

Události druhého věku, který je považován spíše za období přechodného míru, totiž nevychází z literární trilogie Pán prstenů ani z Hobita, ale z takzvaných Appendices. Tedy dodatků, které J.R.R. Tolkien sepsal po nadšeném přijetí Společenstva prstenu a Dvou věží a v nichž se nachází detailnější poznatky ohledně časové osy Středozemě, její kultury, jazyků či rodokmenů.

Pán prstenů ostatně pojednává o výpravě, jejíž cesta za zničením Sauronova prstenu je lemována pozůstatky starobylých civilizací, které si Tolkien vysnil a naznačil jejich bohatou historii i často děsivý kolaps. Při psaní byl ostatně ovlivněn probíhající druhou světovou válkou, která měnila ráz naší civilizace a jejíž antisemitistický náboj přivedl autora k vizi osudového dobrodružství, v jehož zájmu musí různé rasy odložit své odvěké rozdíly.

Po vydání Společenstva prstenu a Dvou věží roku 1954 se čtenářská obec do Středozemě zamilovala, ačkoli už dříve odmítla Tolkienův rozbor tamní historie, posmrtně vydaný jako Silmarillion - ten byl v době publikace dobře prodávaný, ale jako text tíhnoucí k mytologii zůstal nepochopený a sklidil mnoho negativních recenzí. Spisovatel náhle čelil požadavkům od historiků, jazykovědců či kartografů na podrobnější popis sociální a politické struktury, architektury nebo mapy Středozemě. A to také obstaral prostřednictvím zmíněných Appendices, které poskytly dojem naplňující historické reality. A jejichž obsah dnes zase tolik čtenářů nezná, tudíž tvůrci seriálu vrhají maximální úsilí na to, aby diváci o příběhu dopředu nic netušili.

Hrstka informací ale přeci jen vyplula na povrch. Jednou z hlavních postav bude elfská královna Galadriel, jíž v trilogii Petera Jacksona ztvárnila Cate Blanchett, konkrétně tedy její o tisíce let mladší já (ztvárněné herečkou Morfydd Clark). Ta si jako jedna z mála uvědomuje, že zlo číhá už opět za dveřmi, ale její varování ji uvrhnou na osamocenou loď - v druhé epizodě má totiž Galadriel bojovat o přežití na rozbouřeném moři společně se smrtelným trosečníkem Halbrandem (Charlie Vickers), novou postavou představenou v seriálu.

Mělo by jít pouze o malý střípek z jediného příběhu, který bude tvořit rozsáhlejší dějovou mozaiku z druhého věku Středozemě. Přestože nebudou zahrnuti hobiti a čarodějové, kteří v průběhu druhého věku nesehráli významnější úlohy, předchůdci Froda a Sama se v seriálu objeví. Nazývají se harfootové a dva z nich se mají setkat s tajemným osamělým mužem, jehož původ prý slibuje jednu z nejvíce vzrušujících záhad série.

Konečně budeme moci spatřit také dávnou slávu podzemního města Khazad-dum, vybudovaného Mlžných horách. Máme se těšit také na kováře Celebrimbora (Charles Edwards), jehož znalost kovů a magie umožní výrobu prstenů. Dočkáme se i mladého elfího architekta a politika Elronda (Robert Aramayo), jenž nabývá váženosti v mystickém hlavním městě Lindon. Další dějová linie má následovat námořníka Isildura roky předtím, než se slavně postaví Sauronovi a nakonec sám propadne zhoubné moci prstenu.

Vanity Fair zhodnotil první tři viděné epizody se slovy "Seriál je štědrým a působivým mixem palácových intrik, magie, válčení a mytologie - nachází se v něm tolik tajemství, že by to vystačilo na tisíc podcastů. Některé postavy budou povědomé a stanou se neodolatelnými, jakmile se před diváky začnou odvíjet jejich legendární příběhy. Ale zcela nové tváře mohou být ještě zajímavější, neboť jejich osudy jsou doslova nepopsané."

Tyto dojmy tedy ani v nejmenším nenaznačují, že by se dlouhé čekání na televizní návrat do Středozemě nemělo splatit. Tolkienova pozůstalost šla do aukce už roku 2017 a navzdory zájmu Netflixu a HBO si práva na Pána prstenů pro sebe urvala společnost Amazon, a to za 250 milionů dolarů a s tím, že Tolkienovi potomci budou moci mluvit do směrování seriálu. První série měla mít rozpočet 468 milionů dolarů a tím pádem se stát jasně nejdražším televizním projektem historie.

Gargantuovské tvůrčí břímě bylo položeno na dvojici neznámého scenáristického dua Patrick McKay a JD Payne, kteří už sice v Hollywoodu společně psali scénáře třináct let, ale až Prsteny moci jsou jejich prvním oficiálním tvůrčím kreditem na databázi IMDB.

Zaručil se za ně režisér a producent J.J. Abrams, s nímž pracovali na Star Treku, a dvojice milovníků Tolkienova díla navíc předstoupila s konceptem, který se Amazonu zamlouval. "Cítili jsme se jako hobiti," přiznal i přesto Payne ohledně toho, že si byli dobře vědomi nabyté zodpovědnosti. "Připadali jsme si jako dva maličcí lidé ve velkém světě, jimž bylo svěřeno něco, co pro spoustu lidí znamená strašně moc." A skutečně, projekt, v březnu 2020 zpomalený propuknuvší pandemií koronaviru, se nezdá být ani tak riskem finančním, jako spíše ideologickým. Tolkienův svět a Jacksonova trilogie mají natolik rozsáhlou fanouškovskou základnu, že každé rozhodnutí, každý obsazený herec i každý jednotlivý kostým budou předmětem vášnivých debat.

A to se potvrzuje už po zveřejnění prvních fotek ze zákulisí, které odkrývají něco málo z rázu prostředí či oblečení a ukazují spoustu nových postav. Jednou z nich je také elf Arondir, jehož ztvárňuje černošský herec Ismael Cruz Córdova - elfy dosud hráli pouze herci bílé pleti. Arondir naváže zakázaný vztah s lidskou vesničankou, již si zahraje britská herečka s iránskými kořeny Nazanin Boniadi. A trpasličí princeznu pak ztvární černošská herečka Sophia Nomvete, která bude vůbec první ženskou trpaslicí v celé sérii.

Internetoví trollové začali okamžitě vyjadřovat svou nespokojenost na

sociálních sítích a tvůrci na jejich kritické názory ohledně castingové diverzity promptně odpověděli. "Kdo jsou ti lidé, kteří se cítí tak ohroženi nebo znechuceni myšlenkou, že elf je černý, hispánský nebo Asiat?," nechala se slyšet badatelka a expertka přes Tolkiena Mariana Rios Maldonado. Právě tým spisovatelových znalců se podílí na výrobě filmu a stojí si za tím, že právě znázornění rasové jednoty by Tolkien uvítal, ať už v rámci samotného narativu nebo jen ve spojitosti s hereckými představiteli. Ti rovněž ujistili, že seriál nekráčí cestou explicitní a násilné Hry o trůny a nehodlá nijak odbočovat od Tolkienových myšlenek a stylu.

"Zdálo se přirozené, že adaptace Tolkienova díla by měla reflektovat to, jak svět opravdu vypadá," prozradila producentka Lindsay Weber. "Tolkien je pro každého. Jeho příběhy pojednávají o jeho fiktivních rasách, které konají své nejzáslužnější činy tehdy, když se vytrhnou z izolace vlastní kultury a pochodují bok po boku." Spíše rodinnou a přístupnou náturu avizuje také Patrick Mckay, podle něhož bylo cílem "natočit seriál, který bude pro každého. I pro jedenáctileté děti, i když v děsivějších scénách si možná budou muset posunout deku před oči. O tónu Tolkienových knih jsme často hovořili. Tento materiál je místy strašidelný - občas velmi intenzivní, jindy spíše politický, někdy velmi sofistikovaný. Ale je také hřejivý, optimistický a oslavující život. Je to o přátelství, bratrství a o podceňovaných, kteří překonávají obrovskou temnotu."

Problematika multikulturního castingu tedy bude rezonovat i nadále, ale podle vyjádření tvůrců plynou protesty jen z nepochopení dané látky. Látky, kterou se McKay s Paynem snaží plně respektovat a správně uchopit, i když musí činit ne zcela populární rozhodnutí. V knihách zabírají události, kolem nichž se má nastávající série odvíjet, stovky let. Takové skoky si ale dvojice showrunnerů nemohla dovolit, aby neohrozila plynulost jednoho epického příběhu, složeného z několika dílčích linií. Seriál se tedy bude odehrávat v krátkém časovém rozsahu, čímž zabrání umírání charakterů, kteří se mají stát opět kanonickými, stejně jako v případě filmové trilogie.

Zdá se přitom, že v prvé řadě jde o budování momentu překvapení a zatajování možných spoilerů. Když byli obsazováni, ani samotní herci prý mnohdy netušili, jaké aktéry ztvární. Jeden z expertů na Tolkiena pak v průběhu natáčení poskytl rozhovor německé fanouškovské stránce a mluvil o tom, kudy by se seriál mohl i nemohl vydat. Spolupráce s ním byla ihned ukončena a od té doby už jména poradců nejsou zveřejňována.

"Věříme, že veškeré vynaložené úsilí bude hovořit samo za sebe," odpověděl Payne na otázku, zda jej obavy fanoušků a všemožné spekulace znervózňují. "Než začne hrát orchestr, publikum si povídá, ale jakmile se spustí hudba, jste jí pohlceni a nasloucháte jí."

A je vysoce pravděpodobné, že takový scénář potká i Prsteny moci. Půjde o kulturní událost, jakou televize nepamatuje, a veškerá diskuze a výkřiky fanoušků, které se tvůrci snaží uvádět na pravou míru, jen podpoří očekávání a zájem o výsledný produkt. Mnoho lidí už nyní kvituje vizuální stránku a vyjadřuje nadšení z dosavadních informací, nemalé procento fanoušků a fanynek ale naopak nezastírá rozpaky. Rasová diverzita je zkrátka ožehavým tématem, které vzbuzuje mnohdy přehnané vášně, a smrštění událostí, které dle Tolkiena zabírají tři a půl tisíce let, na pouhá desetiletí, samozřejmě také nese vlnu potenciálních problémů a výzev pro další adaptace.

Kdo je milovníkem Tolkienova díla, nechť se podělí o svůj dosavadní názor. Budete naslouchat, až se spustí první hudební motivy a objeví se první nový záběr z bájné Středozemě?

V galerii si můžete prohlédnout další fotografie ze zákulisí i kompletní sbírku stylových charakterových plakátů.