Zemřel Jean-Paul Belmondo

Málokterý herec se u evropského publika dlouhodobě těšil větší popularitě. Narozen 9. dubna 1933 ve francouzském Neuilly-sur-Seine, Jean-Paul Belmondo byl nejen akčním hrdinou s šibalským úsměvem, ale rovněž ceněným charakterním hercem, jenž svým výkonem ozdobil některé velké klasiky francouzské nové vlny. To platí především pro film U konce s dechem, který roku 1960 nasměroval Belmonda k mezinárodní slávě.

Dnes je ale na ikonického francouzského šviháka přeci jen více vzpomínáno díky jeho odlehčeným úlohám v komerčních hitech jako Velký šéf, Muž z Acapulca nebo Zvíře. Belmondo byl pro Francouze až do konce osmdesátých let ztělesněním neohroženého dobrodružného hrdiny, a to nejen ztvárněním fiktivních postav – odvážný herec většinou sám natáčel všechny náročné kaskadérské scény.

Jeho sláva byla tak výrazná, že se mu na vrcholu sil vyrovnala jen malá hrstka evropských herců. Byl mezi nimi také šarmantní krajan Alain Delon, s nímž Belmondo natočil snímek Borsalino z roku 1970. Jejich spolupráce ovšem skončila rozmíškou a Belmondo svého kolegu, jenž film rovněž produkoval, žaloval poté, co se Delonovo jméno na plakátu objevilo hned dvakrát, navíc před jeho jménem.

Po šedesátce se Belmondo začal stále více objevovat také na divadelních prknech, ztvárnil například slavného Cyrana z Bergeracu. Jeho hereckou kariéru mu však ve stáří zkomplikovala vážná mozková mrtvice, kterou utrpěl roku 2001. Od té doby už stihl natočit pouze jediný snímek, jímž bylo drama Muž a jeho pes z roku 2008.

V osobním životě doprovázela proslulého milovníka spousta slavných žen včetně první bondgirl Ursuly Andress, ovšem ženatý byl Belmondo pouze dvakrát. Roku 1952 se jeho chotí stala Élodie Constantin, s níž měl tři děti – dcery Patricii (zemřela při požáru roku 1994) a Florence a syna Paula. Manželství jim vydrželo do roku 1965, kdy Élodie zažádala o rozvod. Jeho druhou ženou pak byla tanečnice Natty Tardivel, s níž žil šest let od roku 2002 a s níž měl třetí dceru Stellu Evu Angelinu.

Podle svého právního zástupce zemřel Belmondo poklidně po dlouhodobějším stádiu únavy. Smrt osmaosmdesátileté národní ikony pochopitelně rezonuje hlavně ve Francii, kde se herci familiérně přezdívá Bébel. K této události se už stihl vyjádřit i prezident Emmanuel Macron, jenž jej nazval „národním pokladem“.

Opustila nás tedy další velká osobnost světové kinematografie, jejíž přínos a počet významných rolí si zasluhují tisíce slov, byť nejlépe hovoří samy za sebe. Z dalších úspěšných filmů Jeana-Paula Belmonda jmenujme například historické drama Cartouche, dobrodružnou komedii Muž z Ria, kriminální thriller Strach nad městem nebo drama Profesionál.