Recenze: Seriál Prokletá – Vadí vám černošský Artuš, lesbická láska nebo feministické hnutí? Můžete to vzdát

Oba autoři na seriálu působili jako výkonní producenti a je to na výsledném vyznění poznat. Krev stříká a ohně planou od prvních minut. Pravda, sice se najdou epizody, ve kterých je akce na ústupu, ale s ohledem na pochopení děje a jeho souvislost je to nutné a nijak výrazněji to neruší.

Pojďme ale na začátek. Vítejte ve světe magie, mýtů a legend. Po zemi Uthera Pendragona se prohání Rudí bratři vypalující vesnice sličného lidu. Artuš je pouhým žoldákem, lhářem a zlodějem, který má ke Kamelotu ještě hodně daleko. Slovutný Merlin je opilcem prvního řádu a uprostřed toho všeho je jedna "prokletá" dívka jménem Nimue. To jen tak v kostce, oč v seriálu běží. Zde je oficiální popis:

Hned na začátek je důležité říci, že Artušovské legendy se snímek dotýká vskutku jen velmi okrajově; kdo se na něj chce jako na příběh o Artušovi a Excalibru dívat, ať to raději ani nezkouší. Líbit se totiž bude pouze tomu, kdo nemá nijak přehnaná očekávání a předsudky. S ohledem na stav a rozpoložení lidské společnosti jsou jednoduše filmaři nuceni k naprosté politické korektnosti ve všech směrech, takže pokud vám třeba jen náznakem vadí černošský Artuš, lesbická láska, feministické hnutí nebo herecké obsazení všech rasových etnik, můžete to vzdát. No a pokud ničím takovým netrpíte a rádi byste si dopřáli obyčejný fantasy seriál, je tu Prokletá.

Pravda, není to taková bomba jako Zaklínač, i když ani s ním diváci a fanoušci nebyli úplně spokojení. Podle mého názoru jde ale o jeden z těch seriálů lepšího průměru, který má své silné i slabé stránky. A jelikož si všichni většinou přejí špatné zprávy jako první, pojďme se na ty slabé stránky podívat.

Prvním problémem jsou triky. Od Netflixu bych očekávala mnohem větší kvalitu, některé scény působí vskutku trapně a kýčovitě jako by je točili nějací studenti. Druhým problémem je scénář. Příběh Nimue je originální a i celkové pojetí Artušovské legendy z úplně jiného konce mi přijde fajn. Klasického Artuše známe všichni nazpaměť a filmů nebo seriálů o něm je nespočet, takže skutečně nevidím jediný důvod, proč to nezkusit nějak jinak. Problém ale je v tom, že se scenáristé rozhodli vystačit "jen" s deseti díly. Na řadu otázek a dalších aspektů se totiž vůbec nedostane. Například dělení Sličného lidu na jednotlivé rasy! Kolik jich je, mají nějaké magické schopnosti, proč je Rudí bratři tak pronásledují a proč se nebrání? A Nimue? Je magií obdařena ze svého klanu jen ona? Její matka byla velekněžka a tzv. Skrytí se zdají poměrně mocnou silou, se kterou mluví druidové a stařešinové kmene. Ale proč své schopnosti nepoužijí na potlačení násilí a vraždění? A stejné je to s postavou Merlina, něco málo z jeho historie se dozvíme, ale je toho tak strašně málo, že kdyby to tam vůbec nebylo, jedině lépe. Takto přišla jen další vlna otázek, na kterou se nikdo neobtěžoval ani odpovědět. Například jak se do něj dostal ten meč? Proč s jeho ztrátou přišel i o svou magii? Atd.

Vedle toho všeho se ale nejde i řada světlých stránek. Příběh má poměrně pěkný a napínavý spád, který nenechá nikoho na pochybách, že svou pomstu si Nimue náležitě vychutná. A také že jo, tedy sice se z ní neraduje příliš dlouho, ale i já jen radostí vypískla, když meč prvních králů zasvištěl vzduchem a hlava už se kutálela po zemi. Protože pokud se seriálu něco skutečně velmi povedlo, pak to byli padouši, takový lidský fanatický odpad vskutku pohledat. Herci se jich zhostili úžasně a nebyla chvíle, kdy bych otce Cardena nechtěla zabít sama. Do toho mu dokonale přizvukuje slizký Uther, jeho máti, zrůda Iris a vůbec všichni Bratři v čele s papežem. Pak si ještě přidejte naprosto nechutného vládce podsvětí a klasického vikingského šmejda a výsledek nemá chybu. Škoda jen, že ta kladná strana měla těch zástupců tak málo. Nimue a Pym samy moc nezvládnou, i když hlavně Pym nemá chybu. A u představitelky Nimue Katherine Langford se mi líbí, že je to skutečně atraktivní žena krev a mléko a vypadá, že ten meč alespoň unese a nezlomí se pod ním. Jen Artuše jsem chtěla prvních několik dílů shodit ze skály. Naštěstí je tu pijan Merlin s tváří dalšího Skarsgårda, který si svou roli vyloženě užívá.

Skvělé mi přišly i úvodní titulky s ústřední skladbou a originální komiksově laděné animované přechody mezi scénami. Stejně jako úžasné exteriéry. Ani kostýmy nebyly nejhorší. Prima nakonec bylo i to, že nejvíc sexy chlap z celého seriálu byl jedním z největších padouchů, což na konci dostalo svůj smysl.

Jak šlo očekávat, první série Prokleté skončila s naprosto otevřeným koncem. Zda se dočkáme druhé série, je ve hvězdách. Osobně bych o ní ale určitě stála, protože těch otázek je tolik, že sama si na ně odpovědi nevymyslím; tedy leda bych si koupila Millerův a Wheelerův grafický román (pokud také vydají dvojku)... Ať už to dopade jakkoliv, je jasné, že vše bude směřovat k tomu, jak z Nimue udělat Paní jezera, Merlina dostat k Artušovi a konečně použít jméno Excalibur, které v celém seriálu nepadlo ani jednou. Celou dobu se o něm hovoří pouze jako o meči prvních králů, posvátném předmětu Sličného lidu. A dojít by pochopitelně mělo i na vznik Kamelotu, neboť rytíři kulatého stolu už kolem Artuše začínají kroužit...

Hodnocení: 60%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

P. S.: Proč musí všichni používat ty pavouky?!