Petr Jákl dokončuje nejdražší film tuzemské kinematografie. „Zajímal mě zrod bojovníka,“ říká o Janu Žižkovi. Přirovnává ho ke Statečnému srdci s českým příběhem
„Dokončujeme závěrečné titulky a zvuk. Posledních několik měsíců jsme dělali český dabing. I tomu jsme dali mnohonásobně víc času, než je obvyklé, místo několika týdnů jsme na něm pracovali několik měsíců, protože chci, aby měl i český divák bez znalosti angličtiny co nejlepší zážitek. Film jsme prodali kompletně do celého světa a na festivalu v Cannes budeme mít projekci pro všechny distributory.“
Jak moc se těšíte na zářijovou premiéru?
„Neuvěřitelně. Bylo to vše hotové pod zámkem už příliš dlouho. Těším se na divácké reakce.“
Jan Žižka je váš dosavadní největší projekt. Má jít o nejdražší tuzemský počin vůbec (přeskočí SvěrákůvTmavomodrý svět), promítat se bude v USA. Přiblížíte motivaci, proč jste do takhle gigantického podniku šel? Proč by měl právě Jan Žižka zaujmout mezinárodní publikum?
„Mým snem bylo udělat film jako Statečné srdce, ale s českým příběhem. A Žižka je pro to ideální. Samozřejmě bude těžké zaujmout amerického diváka, ale věřím, že se to povede. Film jsem udělal tak, aby ho pochopil kdokoliv na světě, ale samozřejmě i tak zůstane trochu komplikovanější pro ty, co neznají naši historii. Chtěl jsem co nejvíc dodržet historická fakta a kvůli tomu je film komplikovanější. Ale zase bude zajímavější pro české publikum, což jsem chtěl.“
Komu byste Jana Žižku doporučil?
„Doporučil bych ho všem milovníkům historických filmů a filmů se silným lidským příběhem. Je tam i taková netradiční love story, takže bych ho určitě doporučil i ženám. Na druhou stranu se v něm najde i dost akce pro ty, co mají rádi akční filmy. Těm, co příliš neholdují násilí, bych doporučil jemnější verzi, která bude také v kinech a kterou jsem vytvořil, aby na ni mohly i děti starší dvanácti let. Divák v českých kinech bude mít možnost vybrat si mezi drsnější a jemnější verzí, originálním zněním a dabingem.“
Co bylo nejkomplikovanější částí realizace? Tradičně shánění peněz a koproducentů?
„Samozřejmě, že zajištění peněz nebylo jednoduché, ale mnohem komplikovanější bylo získání velkých hvězd. Ještě dva týdny před natáčením jsem neměl opravdu žádného herce. Pak na roli Žižky kývnul Ben Foster a po něm hned Michael Caine. Od té chvíle už to bylo jednoduché, protože každý z herců si chtěl zahrát ve filmu s Michaelem Cainem.“
Kolik kompromisů musí člověk jako producent, režisér a scenárista v jedné osobě udělat? Jak moc jste zohlednil fakt, že na film bude zvědavé jak tuzemské, tak zahraniční publikum? Zdejší bude hodnotit to, jak Žižku ztvárníte, zahraniční bude očekávat velkolepou výpravu plnou mezinárodních hereckých hvězd.
„Snažil jsem se udělat film historicky přesný do té míry, aby vše fungovalo a zároveň bylo atraktivní. Snažím se nedělat kompromisy. Vyberu prostě tu lepší variantu. Myslím, že i fandové historie si přijdou na své, ale rozumím tomu, že budou hledat jakékoliv nepřesnosti jako u ostatních historických filmů, což je ale normální. Myslím, že jsme našli rovnováhu mezi skutečnou historií a jejím ztvárněním pro velký mezinárodní film.“
Bude mít Žižka blíž k historicky převyprávěné látce, nebo půjde spíš o spektákl podobný například Králi ArtušoviGuye Ritchieho? Inspiroval jste se nějakými zahraničními filmy?
„Vše je zasazeno v reálné historii, ale některé momenty příběhu jsou dotvořeny tak, aby pro příběh fungovaly. Jelikož se z doby Žižkova mládí nic moc neví, nemusel jsem žádná fakta měnit, jen jsem je dotvořil tak, jak jsem si střípky jeho života poskládal.“
V nejnovější tiskové zprávě se píše, že ve filmu bude představeno Žižkovo mládí a všechno, co je potřeba o začátku 15. století vědět. Z jakých historických pramenů jste čerpali a o jak velkou autorskou licenci půjde?
„Děj se odehrává v roce 1402 a je v něm zachycena i reálná politika, která děj výrazně ovlivňuje. Vše je tedy z období Žižkova mládí a z té doby se o něm toho příliš nezachovalo. Ale co se týká dostupných informací, snažil jsem se jich použít co nejvíc, aby bylo vše maximálně reálné; samozřejmě včetně kostýmů, zbraní i lokací. Žižka byl v této době žoldákem, a tak byla možnost vytvořit vše velmi atraktivně. Procházel jsem všechny dostupné informace a mluvil s mnoha lidmi, kteří se husitstvím zabývají. Snažil jsem se dohledat zajímavosti z různých kronik, kde bylo Žižkovo jméno zmíněno, i když malinko zkomoleně. Dodnes není jasné ani to, o jaké oko přišel, a tak mi historici řekli, že si opravdu můžu vybrat, což mě dost překvapilo.“
Do počátku 15. století je situována i populární videohra Warhorse Studios Kingdome Come: Deliverance Dana Vávry. Byli jste s nimi v kontaktu, využili jste například jejich rešerší a poznatků?
„V počátcích ano, vyměňovali jsme si informace. Já jim pomáhal například s dabingem hry, Dan mě také obsadil do role jednoho zlosyna. Já jsem pak zase na oplátku obsadil jeho do Žižky. K vybraným hollywoodským filmům se v dnešní době vytvářejí i hry, a tak jsem se rozhodl udělat hru i pro náš film. Nakonec vznikly hned dvě. Jedna pro mobilní telefon a druhá pro playstation, xbox a PC. Každá je naprosto jiná a obě budou distribuovány celosvětově.“
Historickým poradcem filmu je Jaroslav Čechura, který se specializuje na mikrohistorii. Co jste s ním v souvislosti s filmem konzultoval?
„Pan profesor Čechura mi byl poradcem ke všemu, co se týkalo historie. Zvyků, politiky a plno detailů, které jsem chtěl ve filmu zachytit. Radil jsem se s ním jak při psaní scénáře, tak při realizaci a poté ve střižně. Obrovsky mi pomohl, historická autentičnost filmu je hodně i jeho zásluha.“
Jak jste pojali českou a mezinárodní jazykovou mutaci filmu?
„Film jsme natáčeli v angličtině, ale jak jsem již zmínil, bude i český dabing. Ve zbytku zemí světa budou mít také jak originální, tak dabingovou verzi.“
Otakar Vávra natočil v 50. letech filmovou trilogii o husitství a Janu Žižkovi (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem). Jak ji hodnotíte? Mohou i dnes tyto době poplatné filmy inspirovat?
„Já si trilogii pamatuji jako dítě. Ale už i na mě šlo v té době o staré filmy, které byly ale na svou dobu skvěle natočené. Když jsem se na ně nedávno díval, opět mě překvapilo, co byli zhruba před 60 lety schopní vytvořit. Klobouk dolů. Pro dnešní mládež je už ale tato trilogie příliš stará a je těžké udržet dnešního teenagera, aby takový film dokoukal. Jediné, co bych filmům asi mohl vyčíst, byla komunistická ideologie.“
Chtěl byste případně natočit pokračování, které by Žižku zobrazilo tak, jak ho známe z předchozích filmů?
„Ne. Zajímal mě zrod bojovníka, bude to vlastně takový prequel Vávrovy trilogie. Husitství je velmi komplikované a svým obsahem bych ho viděl spíše na seriál, aby se tam vše vešlo a dalo dobře zobrazit. Jeden film by na to nestačil.“
Proč už ve svých filmech nehrajete?
„Mel Gibson hrál hlavní roli ve Statečném srdci, které sám režíroval, za což má můj obdiv. Samotná režie je tak náročná, že si tohle opravdu nedokážu představit. Navíc jsem psal i scénář a film produkoval, síla na to, abych stál před kamerou, opravdu nezbyla. Tedy až na malou výjimku.“