Retro recenze: Sinister - hit, který nezapře inspiraci asijskými horory

Na prázdné půdě najde bednu s 8mm filmovými kotouči, a na nich záznam nejen z onoho věšení, ale také z několika dalších velmi znepokojivých brutálních smrtí, z různých míst a z různých let. Ve všech scénách se vyskytují zvláštní symboly a ve všech se někde v pozadí na zlomek sekundy vyskytuje podivný mrtvolný obličej. Což je, jak už jistě chápete, Bughuul. Dávný démon, který žije v obrazech, ze kterých vystupuje a unáší děti. A protože i Bughuul musí jít s dobou, nedělá mu problém žít v políčku 8mm filmu nebo v displeji Macbooku (s Windows není kompatibilní bez Service Packu).

I když je scénář filmu Sinister (2012) původní, nezaložený na žádném comicsu, románu, nebo jiném filmu, je zjevná jeho inspirace asijskými horory a jejich americkými remaky jako Kruh (2002), Clona (2008), Zmeškaný hovor (2008) a podobně.

Bughuul je poměrně slušně vymyšlený démon s poměrně slušně fungující mytologií, a když se začne zjevovat a ožívat na screenshotech, působí to tak, jak by mělo. Také staré 8mm záběry jsou patřičně démonické a když je sledujeme, tak se spolu s Hawkem správně bojíme, co strašlivého se při podrobné analýze objeví skrytého v některém jejich koutku.

Zajímavým rozhodnutím filmařů bylo to, že občas vidíme na plátně duchařské projevy, aniž by si jich jakkoliv všimli lidé, kteří jsou v tu chvíli v záběru. Díky tomu může divák velmi záhy vyloučit možnost, že se všechno to strašení odehrává jen v Hawkeově hlavě, což je trochu škoda, neboť to zbytečně omezuje prostor pro divákovy fabulace.

Bohužel, některé aspekty filmu zbytečně otupují jeho koeficient strašidelnosti. Film je poměrně dlouhý (110 minut) a snaží se budovat hrůznou atmosféru hezky pozvolna, ve stylu například Shiningu (1980). To ale nefunguje tak dobře, jak by mohlo, protože mezilidské vztahy jsou vykresleny způsobem, který se nedá dost dobře překousnout ani v rámci filmové logiky. Hawke má rád svou rodinu, a přesto se nastěhuje do domu, kde došlo k nejméně čtyřnásobné hrůzné smrti, s manželkou, dcerou a synem, který má psychologické problém z nočních můr (už od narození, ne následkem stěhování), a nikomu z nich tuto skutečnost neprozradí, ačkoliv dobře ví, že o čtyřnásobném věšení dobře vědí všichni sousedi a všichni noví spolužáci jeho dětí...? Když se to pak provalí, omluví se slovy "Nojo, asi jsem vám to měl říct" a všichni jsou víceméně v pohodě...

Ve filmu je vícero podzápletek, kdy se různí hrdinové (kromě Hawkeovy rodiny ve filmu vystupují vpodstatě jen dva policisté a expert na okultno) chovají velmi klidně a pohodově vzhledem k brutálně vypjaté nadpřirozené situaci, kdy by měli dávno šílet, utíkat a bát se otevřít oči, protože v každém obrázku, ať už na zdi, na plátně, nebo na monitoru počítače, se může skrývat bubák.

Trochu nepoděřené mi přišly i mrtvé děti, které jsou nalíčeny jako emo a i nejsem si jistý, jestli vypadají strašidelně, nebo spíše jako fanoušci kapely Kiss...

Sinister mohla být velmi dobrá podívaná a dokonce začátek slušné série. Bohužel, režisér a spoluscenárista Scott Derrickson (nejnovější Den, kdy se zastavila Země / 2008) není tak zručný režisér jako Gore Verbinski, jehož americký Kruh považuji i nadále za špičku tohoto podžánru.

Hodnocení: 60%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE