Recenze: Mission: Impossible - Ghost Protocol je strhující oldschool

Ethan Hunt (Tom Cruise) se opět vydává na nemožnou misi. Tentokrát ale žádné brýle se vzkazem. Tahle akce je o něčem jiném. Vše začne tajnou operací Hunta v Moskvě. Během ní kdosi odpálí Kreml a vina padá na Hunta a jeho agenturu IMF. Rusko začne vidět tematicky rudě, pohrozí válečným stavem, načež americký prezident kvůli udržení politického klidu IMF odepíše. Tím se z agentů stává štvaná zvěř bez krytí. Hunt se za pomoci několika kolegů (Simon Pegg, Paula Patton, Jeremy Renner) vydá na tu nejnebezpečnější misi: Očištění jména IMF. A přežití, přirozeně.

Filmová Mission: Impossible prošla poměrně razantním formálním vývojem, jemuž podobný lze sledovat třeba ve Vetřelčí sérii – máme čtyři díly, které režírovali čtyři různí režiséři a tím pádem čtyři různé filmové styly.

Brian De Palma sérii otevřel špionážní jízdou v klasickém stylu, se všemi potřebnými proprietami a spíše než na efekt (krom finále) sázel na samotnou atmosféru. Druhý díl si vzal na starost autor řady kultovních pecek John Woo, který se rozhodl Hunta přetavit v jednoho ze svých typických akčních božanů, tančícího v dešti kulek, zatímco nad hlavou mu létají holubice. Byl to smělý plán a popravdě moc nefungoval. Udělat z uvěřitelného agenta neporazitelnou mašinu zkrátka nebyl ten úplně nejlepší nápad. Diváci ale v kinech nechali hromadu peněz.

Protože se druhý díl těšil velmi rozpačitým reakcím, angažovalo studio na trojku J.J. Abramse, aby sérii trochu usadil na zem. Abrams Hunta ostříhal, dal mu rodinu, poprvé v sérii opravdu silný emocionální motiv a naprosto dechberoucí, téměř až komiksový vizuál. Prvně též posílil pozici ostatních agentů, kteří nebyli ve trojce jen křovím, ale plnohodnotnými spoluhráči.

Čtyřka si hledala cestu na plátno dlouho. Mohl za to sám Cruise. Poskakoval po gauči v show Oprah Winfrey, všude mluvil o úchvatné scientologické "přiletí a vezmou nás na lepší místo" církvi a vůbec dělal věci, které celebritám nesluší. Tím si odepsal nejen pozici jednoho z nejoblíbenějších herců Hollywoodu, současně i ublížil sérii Mission: Impossible. Třetí díl startoval krátce po Cruiseových úletech a přestože šlo o jeden z nejlépe hodnocených akčňánků posledních let, snímek si v US kinech nevedl zdaleka tak dobře, jak se čekalo. Na první pohled se to nemusí zdát, výsledných 397 milionů celosvětově je samozřejmě slušné číslo. Jednička však měla 457 a dvojka (paradoxně nejslabší díl) dokonce 546!

I 397 milionů je nicméně pořád dost důvodů k tomu, aby vznikl další díl. Studio se ale chtělo posílit a tak natočení čtyřky podmínilo tím, že je ve filmu posílena pozice jiného agenta (Rennera). Pokud by film opět dost nevydělal, bude to samozřejmě vnímáno jako vina Cruise a tudíž se pojede dál jen s Rennerem. Těžko soudit, zda hrozbu studio v případě slabších tržeb opravdu vyplní, Cruise ale ve čtyřce jasně dokazuje, že není na odpis. I když je Renner vynikající a nemá špatně napsanou postavu, je to pořád Cruiseův film a Cruiseova série. Jeho vystřelení ze série by působilo podobně nesmyslně, jako v případě Jasona Bournea (kde paradoxně hlavní roli po Mattu Damonovi přebral právě Renner).

Cruise si vždy zakládal na tom, že 99% akčních scén dělá sám a ani v případě čtvrté Mise tomu není jinak. Ať už jde o zběsilé pobíhaní, přímé souboje, nebo šílené lezení po obřím mrakodrapu v Dubaji, je jasné, že sledujeme Cruise a ne nějakou náhražku. Touhle „poctivostí“ byl Cruise vždy v Hollywoodu poměrně jedinečný a je škoda, že se na to často zapomíná.

Režie se tentokrát ujal Brad Bird, který doposavad točil jen animáky (seriál Simpsonovi, Ratatouille / 2007, Úžasňákovi / 2004). Jeho hraný debut působí sebejistě a stylem osciluje mezi jedničkou a trojkou – na jedné straně jasný tah na oldschool (příběh, týmová práce, hláškování), na té druhé ryze moderní přístup a využívání technických hračiček. Není to vůbec špatný kompromis, ba naopak většinu času film dokonale vyvážený. Jen emoce se tak nějak vytratily a nemůže to vykompenzovat ani křehká kráska Paula Patton.

Nevýrazný je bohužel i záporák a celkové zakončení. Vše ostatní ale šlape na výbornou. Úvod je strhující, následné akce rozmanité a nápadité, tým se skvěle doplňuje (do svého hláškovníčku si 100% připíšete pár kousků) a Bird to vše drží až do zmíněného finále neuvěřitelně jistě. Konec je sice nejslabším momentem MI4ky, dobrý dojem z celého filmu naštěstí nezkazí.

Upřímně jsem zvědavý, jestli již diváci Cruiseovi odpustili jeho výstřední chvilky a dopřejí mu po pěti slabších letech zase pořádný hit. Pokud si to nezaslouží Cruise za své nasazení, zaslouží si to samotný Ethan Hunt a jeho sehraný tým. Tahle parta by ještě pár dílů v pohodě utáhla.

Hodnocení: 80%