Recenze: Američan George Clooneyho stojí za pozornost

Ta zápletka vlastně nemůže být otřepanější. Ostřílený profesionál je vyslán na poslední misi, na které se ke své smůle zamiluje. To mu přirozeně zkomplikuje situaci a bude se muset rozhodnout, co je jeho hlavní prioritou. Šablona, kterou jsme viděli tisíckrát. Charismatický zloděj Neil McCauley v kultovním Nelítostném souboji rozumně řekl: „Na nikoho se nesmíš vázat natolik, abys ho nedokázal během 30ti vteřin opustit, když pude do tuhýho“ (že to nedodržel je druhá věc). Jack se podobným způsobem představí. Po idylickém úvodu, ve kterém si užívá v horské chatce romantiky s dívkou, následuje rychlý střet a krvavé stopy ve sněhu. Romantika končí stejně rychle, jako začala. Poté se Jack přesune do italského maloměsta, v němž se odehrává zbytek příběhu.

George Clooney je v současném Hollywoodu ojedinělá figurka. Má v sobě jistý romantismus klasických hollywoodských hrdinů typu Clark Gable či Humprhey Boghart, lesk současných star, veřejně mluví o svých chybách, za kamerou dokáže excelovat stejně dobře, jako před ní a ještě k tomu úspěšně kombinuje komerční produkci s nezávislou tvorbou. Clooney je pro moderní Hollywood dobrou vizitkou, neboť je důkazem toho, že hvězdný status nutně nemusí jít na úkor zajímavých, osobitých projektů. Američan je z onoho charakternějšího soudku. Spíše než vražedně spřízněného Leona Luca Bessona připomíná jiný Clooneyho film – meditativní Solaris Stevena Soderbergha.

Podobně jako v Solarisu, i zde je postava existencionálním ztracencem a východiskem se zdá být cit. Ten jde ovšem proti logice a je jasné, že ani jedna z variant nenabízí uspokojivé řešení. Jack se tudíž stejně jako dr. Chris Kelvin stává hráčem partie, ze které vlastně nemůže vyjít jako vítěz. Ano, má právo volby. Přiklonění se ke každé variantě ale znamená trest. Otázkou tedy není to, která možnost je lepší. Otázkou je, která způsobí méně škod.

Nebýt hvězdného Clooneyho, nikdo by Američana nepodezříval z toho, že nejde on artový snímek. S podobným hercem se však nese jistá škatulka očekávání a proto může být pro mnohé Američan svým pomalým tempem unavující. Nečekejte rychlé střihy a velkolepé akční scény. Dokonce i samotná vražedná profese je tu až v druhém plánu. Důležitý je portrét osamělého muže, kterému se jeho styl života stal vězením.

Američan je typickým příkladem snahy předních hollywoodských herců o vstup na půdu artu - minimalistický děj, žádné velké efekty,  evropské lokace, podrobné vyprofilování hlavního hrdiny atd.. Není to snaha vůbec marná. Má své silné momenty a především díky atraktivní lokaci italského maloměsta a dobře obsazeným postavám nijak originální námět ožívá. Clooney je jako vždy vynikající a nechybí pár skvělých dynamičtějších pasáží. Je jen škoda, že je snímek natolik svázán nepsanými pravidly uměleckých filmů. Konec nemá díky tomu jak překvapit. Je nevyhnutelným důkazem toho, o co šlo tvůrcům především – vyhnout se Hollywoodskému pozlátku. To se, pravda, povedlo.  Mince má ovšem dvě strany. A tak zatímco klišé mainstreamu bylo popřeno, klišé nezávislé scény je naopak vrchovatě naplněno. V tom leží největší kámen úrazu Američana.

Výsledných 75% je uděleno řemeslně dobře vyplněné šabloně, kterou drží její hlavní představitel. Nic, co bychom již neviděli xkrát jinde, ale v dobrém podání se i notoricky známý příběh dobře poslouchá.